SEZÓNNÍ POTRAVINY – BŘEZEN

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sezónní potraviny | Posted on 02-03-2011

Březen a s ním i jaro klepou na dveře a jelikož se blíží období meruněk a citrony jsou plné chuti a vůně, je na místě menší předjarní očista našeho těla. Bohužel se také blíží chřipky a jiné nachlazení. I proto bychom v tomto období měli dbát na vyšší přísun vitamínů, kterých díky citronům i jiným cit máme dostatek.

Pokud pro příjem vitamínů volíte spíše zeleninu, je stále vhodný květák, čekanka nebo Jerusalemský artičok. Jsou snadné na přípravu a velice chutné. Také pórek je dobré zařadit do jídelníčku stejně jako petržel, papriky či sladké brambory. S březnem se na pulty v obchodech dostávají nové brambory, čerstvý špenát, polníček nebo šťovík, který v lehkých salátech nejen osvěží, ale především doplní velmi důležitou kyselinu listovou. Také je vhodné zařadit do jídelníčku kapustu.

PRŮVODCE VITAMINY – VITAMINY ROZPUSTNÉ VE VODĚ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Stravování | Posted on 04-01-2011

B6 (pyridoxin) – se účastní mj. přeměny bílkovin při syntéze mastných kyselin, je potřebný pro přeměnu aminokyseliny trytofanu v mozku na serotonin. Nedostatek se projevuje podrážděním, depresemi a změnami na pokožce. Jeho nedostatek vzniká při dlouhodobém požívání alkoholu, antikoncepce a jiných léků. Nedostatek zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob. Stres a strava bohatá na bílkoviny zvyšují jeho potřebu. Je citlivý na zahřátí, světlo a dlouhodobé skladování. Zdrojem vitaminu B6 jsou kvasnice, celozrnné produkty, pšeničné klíčky, pšeničné otruby, sojové boby, brambory, banány, ořechy, mléko a fazole.

Kyselina listová – je nezbytná pro výstavbu nových buněk, dále pak pro výrobu serotoninu, dopaminu a dalších neurotransmiterů. Příznaky při nedostatku vitaminu jsou např. únava, nechutenství, zhoršená schopnost vstřebávání kyslíku, buněčného dělení a poruchy přeměny bílkovin nebo anémie (chudokrevnost). Nedostatek kyseliny listové během gravidity může způsobit spontánní  potrat nebo poškození plodu. Příčinu nedostatku můžeme hledat v nadměrném používání alkoholu, špatné absorpci střev či antikoncepci. 10-15% obyvatelstva má geneticky zakódovanou zvýšenou potřebu kyseliny listové. Kyselina listová snižuje riziko kardiovaskulárních chorob. Je velmi citlivá  na světlo, zahrátí a skladování v teple. Tento vytamin produkují i střevní bakterie. Dprese jsou běžnější při nedostatku kyseliny listové. Tento velice důležitý vitamin najdeme především v ovoci a bobulovinách (kiwi, pomeranče),  ale také v zelených listech salátu, kapustě, hrachu, fazolích, čočce a veškeré kořenové zeleniny kromě mrkve.

B12 (kobalamin) – vitamin nezbytný pro tvorbu červených krvinek, pro funkce nervového systému a pro tvorbu neurotransmiterů v mozku. Jeho nedostatek se projevuje únavou, slabostí, podrážděností, depresemi a dýchavičností, pálením a rýdým zabarvením jazyka. Chronický nedostatek pak může způsobit perniciózní anémii (chudokrevnost) a poškození nervového systému. Nedostatek vitaminu B12 v našem těle může způsobit nedostatek kyseliny chlorovodíkové a tzv.vnitřních faktorů. Také jej může způsobit některé onemocnění střev, nesprávné složení střevní  mikroflóry, špatná absorpční schopnost střev a především nadměrné požívání alkoholu. Kobalamin se ukládá v játrech a zásoba vystačí asi na 3 roky. Vegané by při laktaci a graviditě měli vitamin B12 užívat jako doplněk stravy. Denní potřebu pokryjí 3 dl mléka nebo 3 plátky sýra. Menší množství je obsaženo v řasách spirulin a nori. Zanedbatelné množství je obsaženo v klíčcích, kvašené zelenině, sojové omáčce a pastě miso.

Biotin – je nezbytný pro přeměnu bílkovin, sacharidů a tuků. Příznakem nedostatku vitaminu je zarudlá šupinatá pokožka, padání vlasů, únava a nevolnost. Příčinu nedostatku můžeme najít v nesprávném složení střevní mikroflóry, např. po léčbě antibiotiky. Biotin vytváří střevní bakterie a k nedostatku dochází j en velmi zřídka. Tělu jej můžeme dodat v kvasnicích, obilí (především oves), ořechách, fazolích, hrachu, mléku, sýru a banánech.

C (kyselina askorbová) – posiluje imunitní systém, cévy, pokožku, zuby a kosti. Je důležitý při tvorbě kolagenu v pojivových tkáních a některých stresových hormonů. Potřebný je především pro odbourávání jedů v játrech. Příznaky jeho nedostatku  jsou např. únava, podrážděnost, krvácívost dásní. Nedostatek způsobuje snadnou tvorbu modřin a zhoršenou hojivost ran. Chronický nedostatek může způsobit kurděje. Mezi příčiny nedostatku patří kouření, stres, některé druhy antikoncepce a léků. Vysoký přísun vitaminu C chrání před kardiovaskulárními chorobami. Je velmi citlivý na světlo, kyslík a vyšší teploty. Je rozpustný ve vodě a zvyšuje schopnost vstřebávání železa z potravy. Vitamin C najdeme především v kopřivách, kapustě, růžičkové kapustě, květáku, brokolici, bílém zelí, paprikách, petrželi, šípkách, tmavých hroznech, jahodách a citrusových plodech.

Koenzym Q10 – je látka příbuzná vitaminům a je nezbytný pro výrobu energie v buňkách. Také posiluje imunitní systém. Není však zatím ještě dostatečně probádán. Příčinou nedostatku koenzymu Q10 v našem těle může být choroba srdce a svalů. Tělo si obvykle dovede vyrobit dostatečné množství koenzymu Q10, ovšem jeho tvorba s věkem klesá. Zdrojem jsou především oleje a v menším množství je obsažen také v zelenině (brokolice, zelené listy) a celozrnných produktech.

Cholin – je stejně jako koenzym Q10 látka příbuzná vitaminům. Je důležitý pro činnost jater a při látkové výměně. Menším obsahem v těle trpí cukrovkáři a alkoholici. Cholin vzniká přímo v játrech a jeho nedostatek v těle je velmi neobvyklý. Cholin najdeme v kvasnicích, citrusových plodech, listové zelenině, celozrnných produktech, ořechách, fazolích a v ovoci.

Inositol – je látka podobná vitaminům která hraje roli při přeměně tuků a vyrábí si jej sama střevní mikroflóra. Je obsažen také v kvasnicích, citrusových plodech, listové zelenině celozrnných produktech, ořechách, fazolích a v ovoci.

Zdroj: Vegetariánská kuchařka

PRŮVODCE VITAMINY – VITAMINY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH

0

Posted by Lucasinka | Posted in Stravování | Posted on 04-01-2011

A (retinol) – je důležitý pro růst, některé hormony a imunitní systém, ale také pro kvalitu zraku, kůže a sliznic. Nachází se pouze v živočišnych produktech. V rostlinné stravě je obsažen betakaroten, který se v našem těle přemění na vitamin A. Nedostatek tohoto vitaminu se může projevit šeroslepostí, vyschlou a zrohovatělou pokožkou a poruchami zraku. Předávkování tímto vitaminek může způsobit nevolnost, padání vlasů a bolesti hlavy. Vitamin A je citlivý na světlo, vzduch a vysoké teploty. Vitamin A je obsažen v mléku a mléčných výrobcích a ve vitaminy obohaceném margarínu. Na betakaroten je bohatá veškerá žlutě, červeně, oranžově a zeleně zbarvená zelenina a ovoce (např. mrkev, paprika, mango, broskve, kopřivy, hlávkové zelí…)

D (kalciferol) – je nutný pro přeměnu vápníku a fosforu v organismu a pro výstavbu kostí a zubů. Mezi časté příznaky nedostatku vitaminu v těle patří podráždění pokožky, nechutenství a křeče. Dlouhodobý nedostatek způsobuje křivici u dětí a u dospělých řídnutí kostí. Tento vitamin si tělo vytváří působením slunečních paprsků na tuky v pokožce. Předávkování může snížit chuť k jídlu a schopnost ukládání vápníku ve tkáních a orgánech. Vitamin D je bosažen pouze v živočišné stravě a to v mléce, mléčných výrobcích a ve vitaminy obohaceném margarínu.

E (tokoferol) – posiluje stěny kapilár, zlepšuje krevní oběh a snižuje výskyt krevních sraženin. Tento vitamin se znehodnocuje při mrazu a při delším skladování. Je obsažen v rostlinných olejích, pšeničných klíčcích, soje, sušených meruňkách, ovesných vločkách, ale takév  mandlích, semenech a zelených listech jako je špenát či kapusta. Najdeme ho takév  brokolici, hrachu a fazolích.

K – je velice důležitý pro srážlivost krve a pro využití minerálů na výstavbu kostí a pro mozkové buňky. Dostatečné množství za normálních okolností vyrobí střevní bakterie, ale pokud někdo trpí dlouhodobým průjmem či se léčí antibiotiky, je potřeba tento vitamin tělu dodat. Najdeme jej v květáku, brokolici, růžičkové kapustě, špenátu a také v bílém zelí.

Tiamin (B1) – je důležitý pro přeměnu sacharidů v těle, pro funkci mozku a nervového systému. Nedostatek vitaminu se projevuje únavou, zhoršenou schopností koncentrace, nervozitou, podrážděností, nechutenstvím, zácpou a poruchami trávení. Dlouhodobý nedostatek způsobuje nervové onemocnění. Tento vitamin najdeme v potrevinářských kvasnicích, v celozrnných produktech, pšeničných klíčcích, ale je také obsažen v ořechách, fazolích a hrachu. Vitamin je citlivý na kyslík a přehřátí a často uniká z vařící vody. Také jej znehodnocuje kypřící prášek na pečení a bikarbonát. Tento vitamin by měl být dodáván především při zvýšeném stresu, horečce, infekčních onemocnění a také u lidí, kteří holdují alkoholu a kouření.

Riboflavin (B2) – je důležitý pro spalování tuků, sacharidů a bílkovin v těle a také pro výrobu energie. Jeho nedostatek se projevuje popraskáním úst, poruchami zraku (např. přecitlivělost na světlo) a červenofialovým zabarvením rtů a jazyka. Potřeba tohoto vitaminu vzrůstá při častém požívání alkoholu, kouření, při užívání antikoncepce, ale také při horčce a stresu. Riboflavin je obsažen především v kvasnicích, mléku, tvarohu, celozrnných produktech, pšeničných klíčcích, otrubách, hrachu a fazolích.

Niacin – přispívá k dokonalému fungování nervového systému, zažívacího traktu a zdravé pokožce. Jeho nedostatek se projevuje nespavostí, nechutenstvím a podrážděností. Později se objevují nervové poruchy v podobě vážných depresí a chronický nedostatek způsobuje dnu. Potřeba niacinu vzniká při stresu, horečce a infekčních onemocněních. Tělu můžeme niacin dodat potravinářskými kvasnicemi, hrachem, fazolemi, mlékem, celozrnnými produkty a pšeničnými otrubami. Strava bohatá na bílkoviny pokrývá i naši potřebu niacinu, jelikož aminokyselina tryptofan se v lidském těle přeměňuje na niacin.

Kyselina pantotenová – vitamin důležitý pro přeměnu tuků, který si střevní bakterie dovedou vyrobit a je zastoupen v nejrůznějších potravinách.

Zdroj: Vegetariánská kuchařka

VITAMINY

0

Posted by Lucasinka | Posted in Stravování | Posted on 04-01-2011

Vita znamená latinsky život a vitaminy jsou pro nás všechny životně důležité. Jsou to chemické látky, které si tělo v dostatečném množství nedokáže samo vyrobit. Rozeznáváme 20-30 vitaminů, které mají v těle různé funkce. Ačkoliv vitaminy potřebujeme ve velmi malých dávkách, jsou nezbytné pro život a nejsou schopny se vzájemně nahradit. Vitaminy řídí v těle různé druhy látkových přeměn a to buď přímo nebo za pomoci jiných látek. Bez vitaminů jsou normální vývoj i zdraví člověka nemyslitelné.

Vitaminy dělíme do dvou skupin. Na vitaminy rozpustné v tucích, které mají schopnost usazovat se v játrech a v pokožce (vitaminy A, D, E a K) a na vitaminy rozpustné ve vodě, které je tělo schopno absorbovat pouze v malých dávkách a jejich enventuální přebytek se vylou čí močí. Sem patří vitaminy C a B, které je nutno dodávat tělu každý den.

Na obsah vitaminů v potravinách mají vliv pěstební podmínky, způsob sklizně, transport a doba skladování. Ve vodě rozpustné vitaminy jsou obzvláště citlivé. Většina zeleniny i ovoce se sklízí v nezralém stavu a nechává se dozrát ve skladech. Díky tomu plody nestačí vytvořit všechny živiny, které vznikají při dozrávání za přirozených podmínek. Navíc se některé druhy zeleniny, např. rajčata a okurky, pěstují v živných roztocích namísto v zemi, což má na obsah živit přirozeně také vliv.

I proto se doporučuje jíst sezonni ovoce a zeleninu, která obsahuje nejvíce vitaminů a živin a plodovou i kořenovou zeleninu konzumovat ihned po uvaření, protože dlouhodobé zahřívání ničí většinu vitaminu C a některé vitaminy B.

SEZÓNNÍ POTRAVINY – LEDEN

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sezónní potraviny | Posted on 30-12-2010

Začátek roku není díky chladnému počasí příliš bohatý na ovoce. Nejlepší volbou jsou i nadále jablka tybu Brambley a ke konci sve sezony se blíží datle a hrušky. V následujících chladných měsících bude v nejlepší kondici už jen citron, který nás zásobí vitaminem C.

To se zeleninou je to lepší a to díky růžičkové kapustě a květáku. Ovšem do jídelníčku bychom měli zařčadit také celer (hlízový i naťový) a  čekanku. Leden je posledním měsícem, kdy si můžete pochutnat na pečených nebo i jinak upravených jedlých kaštanech. Za zmínku také stojí artyčoky a kapusta. Jídelníček můžeme obohatit také porkem, petrželí a stále je čas na vychutnání si sladkých brambor. Chutný je také tuřín, který je možné přidávat třeba do polévky.

SEZÓNNÍ POTRAVINY – PROSINEC

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sezónní potraviny | Posted on 02-12-2010

Stejně jako v říjnu a listopadu si i v prosinci je možné pochutnat na jablíčkách, a  to především na odrůdě Brambley. V jídelníčku by ani v tomto chladném a sychravém počaší neměly chybět mandarinky, hrušky nebo datle. Naopak je potřeba se pomalu loučit s brusinkama a udělat v jídelníčku místo pro citrony, které právě začínají přicházet na pulty obchodů s příjemnou vůní a chutí. Proč je třeba nezkusit zakomponovat do vánočního pečení?

Prosinec je poslední měsíc, kdy je možné si vychutnat skvělou chuť červené řepy, ale na druhou stranu si můžeme stále dopřávat růžičkovou kapustu, květák, celer a to jak naťový tak i kořenový. Pokud jste ještě nestihli ochutnat jedlé kaštany, neměli byste váhat. Když v obchodě narazíte na čekanku, určitě ji přidejte k ostatnímu nákupu, protože v prosinci začíná její sezona, která trvá jen do března. Také artyčok nebo kapusta by v tomto ročním období neměla chybět v jídelníčku, protože obsahují spoustu vitaminů a minerálních látek.  Pokračuje období pórku, petržele a sladkých brambor. Bílé brambory mají také stále skvělou chuť a proto přímo vybízejí k zařazení nejen do vánočního bramborového salátu.

JEDLÉ KAŠTANY – VOŇAVÁ DOBROTA

0

Posted by Lucasinka | Posted in Ostatní | Posted on 14-11-2010

Využití kaštanů v kuchyni má mnoha letou tradici. Již před mnoha tisíci lety si na nich pochutnávali pralidé. Do Evropy se kaštany dostaly z Malé Asie a v antických kronikách se traduje, že právě díky tomuto plodu přežila vyhladovělá řecká armáda tažení do Asie ve 4.století před naším letopočtem. V Čechách se kaštany začaly pěstovat až ve 13.století a jedlá varianta si velice rychle získala své příznivce. Plody se totiž snadno uskladňují a tak měly kaštany pro nejchudší obyvatele v omezeném zimním jídelníčku své důležité místo.


Kaštany však rozhodně nejsou jídlem pouze pro chudé. Jejich výbornou nasládlou chuť si oblíbili především Francouzi, kteří si nevystačí pouze s praženými kaštany, ale z rozemletých plodů vyrábějí pyré, omáčky či polévky. Ve Francii má kaštan své  nezastupitelné místo také v cukrářství, kde je velice oblíbená kaštanová mouka, která je součástí legendárního nugátu Marron Glacé.

Jedlé kaštany jsou velice zdravé a protože neobsahují žádnou fruktózu ani glukózu, jsou vhodnou pochoutkou také pro diabetiky. Stejně tak jsou vhodné pro bezlepkovou dietu. Za zmínku také stojí skvělé účinky jedlých kaštanů na žaludek, žíly, mozek, srdce a dokonce i revma. Obsahují minimum tuku, ale dost velké množství škrobu. Jsou také zásobárnou minerálních látek a to zejména sodíku, hořčíku, vápníku, železa, draslíku, fosforu a chloru. Ve značném množství jsou zastoupeny také vitamin C a E, karoteny a vitaminy B1, B2a B6. Báby kořenářky dříve využívaly jedlé kaštany jako osvědčený prostředek proti kašli. Látky, které jsou v kaštanech obsaženy, navíc mohou pomoci při poruchách krvetvorby, respiračních, jaterních a kardiovaskulárních onemocněních. Pokud někdo bojuje s nadváhou a i přesto rád mlsá oříšky, může jejich mlsání nahradit právě jedlými kaštany. Obsahují sice poměrně hodně cukru, ale téměř žádný tuk. Zatímco hrst kešu oříšků má v sobě přibližně 15 gramů tuku, stejně množství kaštanů obsahuje pouze 1 gram tuku.

V obchodech s delikatesami se občas dá narazit na mražené loupané italské kaštany nebo na francouzské kaštanové konzervy. Ty mívají nasládlou či kořenitou příchuť. Při výběru nekonzervovaných kaštanů je potřeba si dát pozor, aby byly vybírány pouze čerstvé lesklé plody bez děr. Ty nejlepší kousky by měly být v poměru ke své velikosti relativně těžké a pokud kaštanem zatřesete, neměl by být slyšet dutý zvuk. Při nákupu je tedy potřeba kaštany dobře prohlédnout, aby nebyly plesnivé. Koupené jedlé kaštany rozložte v teplé místnosti, protože před uskladněním musí dobře oschnout. Když zcela vyschnou, můžete je nasypat třeba do zavařovacích sklenic a prosipat je vrstvou jemného písku. Takto uchované vydrží v chladnější místnosti i půl roku. Pokud však máte na kaštany chuť dříve, postačí je dát do lednice, kde vydrží zhruba jeden měsíc.

Sychravé a mrazivé počasí je typické pro vůni pečených kaštanů linoucí se z trhů. Tuto dobrotu si můžeme připravit i doma. Příprava není nijak složitá. Kaštany důkladně omyjeme a jejich plochou stranu nařízneme do písmene X. Naříznuté plody vložíme do pekáčku a pečeme na 220 stupňů asi 30-40 minut. Při pečení je několikrát prohrábneme, aby se nepřipralovaly. Upečený kaštan má mít stále tmavohnědou barvu a neměly by být černé.  Hotové kaštany oloupejte jakmile přestanou pálit, protože jakmile zcela vychladnou, slupku už z nich nedostanete.

FÍKY – EXOTICKÉ OVOCE

0

Posted by Lucasinka | Posted in Ovoce | Posted on 13-11-2010

Všeobecně se předpokládalo, že s pěstováním fíků se začalo v Egyptě a v Asyrské říši zhruba před 5000 lety. Nedávno však bylo vykopávkami poblíž Jericha prokázáno, že strom, na kterém fíky rostou, byl mezi prvními rostlinami, které se pěstovali cíleně a to již před více než 11 tisíci lety. Pak fíky začaly být strategickou plodinou pro Řeky a Římany a dokonce byl ve znaku Athén. Představoval znak bohatství a to především pro své blahodárné vlastnosti.

Fíky rostou na stromě, který se nazývá Smokvoň obecná (Ficus Carica) a naši zemedělci se o pěstování tohoto stromu pokoušejí již od dob Karla IV. V dnešní době jsou fíkovníky (smokvoně) rozšířeny do všech tropických a subtropických oblastí světa. Největší evropskou velmocí v pěstování fíků je Portugalsko, ovšem nejchutnější fíky pocházejí z maloasijských plantáží. Protože Smokvoň špatně snáší naše klimatické podmínky, na pultech se setkáváme s plody, které jsou dováženy ze středomoří a Jižní Ameriky. V tropických oblastech je stom v květu po celý rok a „fíkové žně“ jsou 2-3krát do roka. Smokvoň obecná může dorůstat až 15 metrů a za jednu sezonu je možné sklidit až 300 kg ovoce. Je charakteristický svými velkými, dlanitými, laločnatými lsity a plody mají protáhlý, hruškovitý tvar s tlustou stěnou.

Barva čerstvých fíků je žlutá, zelená a někdy i nafialovělá. Když se fíky usuší, je jejich barva hnědá a na omak jsou měkké. Pokud si koupíte fíky čerstvé, vydrží v chladu nejdéle dva týdny. Čerstvé fíky chutnají sladce a medově a jejich měkká dužina se rozplývá na jazyku.

Fíky obsahují množství prospěšných živin a to jak v čerstvém tak i sušeném stavu. Obsahují 80% vody a v čerstvém stavu až 25% cukrů. Jsou bohaté na vitaminy A, C, B1 a B2 a také na bílkoviny, aminokyseliny, draslík, pektiny, organické kyseliny, vlákninu, fermenty a slizy. K nejúčinnějším látkám patří enzymy, které podporují trávení, vláknina a vyvážená kombinace složená z jedenácti vitamínů, čtrnácti minerálních látek a stejného množství aminokyselin. Díky tomu regulují trávení a působí mírně projímavě. Proto je vhodné je konzumovat, pokud trpíte na zácpu. Také zvyšují výkonost, soustředění a pomáhají zahánět únavu. Protože fíky obsahují pouze 10 kcal v 15 gramech, dokáží dostatečně zasytit žaludek a zahnat hlad. Povzbuzují nervy a mozek a zlepšují náladu. Ve formě kašovitých obkladů hojí rány a pokud se z nezralých fíků vymačká šťáva, dá se jí odstranit bradavice. Sušené fíky obsahují 18% vody, 60% cukrů, 3% škrobu, 5% pektinů a kolem 1% tuku.

Díky nízké energetické hodnotě jsou fíky skvělou svačinkou nejen pro lidi, kteří chtějí zhubnout. Je možné čerstvé plody zavařovat do marmelád a kompotů a sušené plody se hodí jako náhražka rozinek. Také můžeme dužinu rozmixovat spolu s jiným ovocem a získáme tak skvěle chutnající džus, který zasytí i osvěží. Z fíků se také vyrábí víno a sušené se přidávánají do směsí müsli. Upražené fíky s přísadou čekanky slouží jako náhražka kávy. Fíky také můžeme použít pro přípravu různých cukrovinek, ovocných koláčů a omáček.

Fíky by neměli chybět nejen na vánočním stole a to jak sušené tak i čerstvé. Zkuste tímto zdravým a sladce medovým ovocem nahradit bonbony, sušenky nebo čokoládové tyčinky a budete velice mile překvapeni lahodnou chutí.

KDOULE – ZVLÁŠTNĚ VYPADAJÍCÍ OVOCE

0

Posted by Lucasinka | Posted in Ovoce | Posted on 06-11-2010

Název kdoule vzniklo podle starověkého řeckého města Kydon, odkud se toto ovoce dováželo. Plody byly symbolem zdraví, lásky a plodnosti. Původně kdoule ovšem pochází z oblasti střední Asie, kde se využívala v kosmetice a léčitelství a to především pro ošetření proleženin, proti průjmům a krvácení.

Kdoule jsou žluté plody, které vypadají trochu jako jablka, trochu jako hruška.  Roste na nízkém stromě či keři, který se nazývá kdouloň obecná. Kvete velkými bílými nčbo růžovými květy a listy jsou ze spodní strany pokryty chloupky. Plody kdouloně obecné dozrávají na podzim a za syrova jsou takřka nepoživatelné. Jsou velmi tvrdé a chutnají suše až drsne a velice špatně se polykají. Mají však velmi výrazné aroma, které se využije především v různých zavařeninách, marmeládách nebo kompotech. Z kdoulí lse dělat také víno a mošt, ovšem v dnešní době již tato výroba není zcela obvyklá.

Semena kdoulí obsahují slizové látky, které jsou přidávány do kloktadel a různých léčiv. Mimo slizu obsahují kdoule pektin, různé kyseliny, cukry, třísloviny a z vitaminu především B a C. Z minerálních látek jsou to především draslík, vápník, železo, měď, fosfor a zinek.

V dnešní době se plody kdoulí krájejí na velice slabé plátky a suší se. Ze sušených nebo vařených kdoulí se dělají kompoty, želé, různé sladké či slané rosoly a marmelády. Kdoule totiž dávají pokrmům jedinečnou chuť a vůni. Pokud necháme šťávu z kdoulí nakvasit, můžeme vyrobit také vynikající kdoulový likér. Kdoulová pasta, která se nazývá „kdoulový sýr“ byla v minulosti oblíbenou pochoutkou. Výroba této speciality není nijak složitá. Kdoule necháme rozvařit a smícháme je s cukrem a kyselinou citronovou. Pak dochutíme kandovaným ovocem nebo ořechy. Ještě snadnější je výroba kdoulového rosolu, na které je potřeba jedna zralá kdoule, jedno jablko a půl hrnku cukru. Ovoce se oloupe, rozvaří, prolisuje a vaří do zrosolovatění. Pokud chceme chuť želé obzvláštnit, můžeme přidat také badyán.

Kdoule také odpuzují hmyz a proto ji v dávných dobách dávali do spíže, do sklepa nebo na verandy. Na kdoule si netroufnou ani moli, takže je můžeme dát i do šatních skříní. Navíc domácnost provoní svou jedinečnou a svěží vůní. Nejlepší dobou pro kdoule je od září do prosince, kde je jejich chuť, vůně a aroma nejvýraznější.

POLENTA – VÍCE NEŽ KUKUŘIČNÁ KAŠE

0

Posted by Lucasinka | Posted in Obiloviny/Pseudoobiloviny | Posted on 31-10-2010

Polenta je kukuřičná kaše, která je rozšířená především v severní Itálii, ale také v Chorvatsku, Rumunsku a Černé Hoře, kde se podává jako omaštěná kaše se sklenicí kyselého mléka. Kdysi bývala kukuřičná kaše jídlem chudích, ale dnes ji najdete na jídelním lístku každé  italské restaurace.

Zlaté palice kukuřice byly oblíbené především v jižněji položených zemí a znaly ji již indiáni předkolumbovské Ameriky. Kolumbus kukuřici přivezl z Ameriky a od Španělů ji Evropani převzali jako užitkovou rostlinu. U nás se jí také říkalo „turecké žito“, protože do Čech ji přivezli Romové patrně z Turecka a Rumunska.

Její příprava není nijak složitá a je možné ji podávat rovnou nebo ji rozetřít na plech a nechat vychladnout. Pak je možné ji upravovat různými způsoby. Polenta se podává samostatně nejčastěji s pikantním sýrem gorgonzola a kvalitním vínem, ale také se přidává k masu, salátu či zelenině. Polentu je možné podávat také s různými omáčkami nebo ji nechat vychladnout a poté zapéct v troubě. V Itálii je klasikou polenta se sýrem, kdy se z hotové a vychladlé polenty vykrájejí noky, ty naskládáme do zapékací mísy a každou vrstvu proložíme strouhaným sýrem. Pak necháme zapéct a podává se s rajskou omáčkou. Polentu je možné také smažit, zapékat a grilovat. V Anglii se z polenty připravují rázné sladké moučníky jako jsou muffiny nebo různé dorty a koláče.

Polenta je velmi sytá a k zahnání chuti a hladu postačí i velmi malá porce. Kukuřice je bohatá na vlákninu, bílkoviny, vitamíny i minerály. Pokud tedy polentu zařadíte do svého jídelníčku, uděláte něco pro své zdraví. Navíc si ji mohou dopřát i lidé, kteří nešnášejí lepek, protože ten kukuřice neobsahuje. Pro všeny ty, kteří polentu ještě neznají, ale rádi zkouší nové věci a rozšiřují své kulinářské poznatky, lze doporučit návštěvu prodejny zdravé výživy nebo obchod specializovaný na italskou kuchyni, kde polentu určitě seženete.

Základní recept na přípravu najdete v rubrice „Přílohy“