servisní info

0

Posted by Lucasinka | Posted in Servis | Posted on 06-01-2011

Z DŮVODU STĚHOVÁNÍ NEBUDU MÍT PÁR DNÍ PŘÍSTUP K INTERNETU A TUDÍŽ NEMOHU PŘIDÁVÁT NOVÉ PŘÍSPĚVKY, RECEPTY APOD. DĚKUJI VŠEM ZA POCHOPENÍ. JAKMILE TO BUDE MOŽNÉ, MEZERU VYNAHRADÍM :D

PRŮVODCE VITAMINY – VITAMINY ROZPUSTNÉ VE VODĚ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Stravování | Posted on 04-01-2011

B6 (pyridoxin) – se účastní mj. přeměny bílkovin při syntéze mastných kyselin, je potřebný pro přeměnu aminokyseliny trytofanu v mozku na serotonin. Nedostatek se projevuje podrážděním, depresemi a změnami na pokožce. Jeho nedostatek vzniká při dlouhodobém požívání alkoholu, antikoncepce a jiných léků. Nedostatek zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob. Stres a strava bohatá na bílkoviny zvyšují jeho potřebu. Je citlivý na zahřátí, světlo a dlouhodobé skladování. Zdrojem vitaminu B6 jsou kvasnice, celozrnné produkty, pšeničné klíčky, pšeničné otruby, sojové boby, brambory, banány, ořechy, mléko a fazole.

Kyselina listová – je nezbytná pro výstavbu nových buněk, dále pak pro výrobu serotoninu, dopaminu a dalších neurotransmiterů. Příznaky při nedostatku vitaminu jsou např. únava, nechutenství, zhoršená schopnost vstřebávání kyslíku, buněčného dělení a poruchy přeměny bílkovin nebo anémie (chudokrevnost). Nedostatek kyseliny listové během gravidity může způsobit spontánní  potrat nebo poškození plodu. Příčinu nedostatku můžeme hledat v nadměrném používání alkoholu, špatné absorpci střev či antikoncepci. 10-15% obyvatelstva má geneticky zakódovanou zvýšenou potřebu kyseliny listové. Kyselina listová snižuje riziko kardiovaskulárních chorob. Je velmi citlivá  na světlo, zahrátí a skladování v teple. Tento vytamin produkují i střevní bakterie. Dprese jsou běžnější při nedostatku kyseliny listové. Tento velice důležitý vitamin najdeme především v ovoci a bobulovinách (kiwi, pomeranče),  ale také v zelených listech salátu, kapustě, hrachu, fazolích, čočce a veškeré kořenové zeleniny kromě mrkve.

B12 (kobalamin) – vitamin nezbytný pro tvorbu červených krvinek, pro funkce nervového systému a pro tvorbu neurotransmiterů v mozku. Jeho nedostatek se projevuje únavou, slabostí, podrážděností, depresemi a dýchavičností, pálením a rýdým zabarvením jazyka. Chronický nedostatek pak může způsobit perniciózní anémii (chudokrevnost) a poškození nervového systému. Nedostatek vitaminu B12 v našem těle může způsobit nedostatek kyseliny chlorovodíkové a tzv.vnitřních faktorů. Také jej může způsobit některé onemocnění střev, nesprávné složení střevní  mikroflóry, špatná absorpční schopnost střev a především nadměrné požívání alkoholu. Kobalamin se ukládá v játrech a zásoba vystačí asi na 3 roky. Vegané by při laktaci a graviditě měli vitamin B12 užívat jako doplněk stravy. Denní potřebu pokryjí 3 dl mléka nebo 3 plátky sýra. Menší množství je obsaženo v řasách spirulin a nori. Zanedbatelné množství je obsaženo v klíčcích, kvašené zelenině, sojové omáčce a pastě miso.

Biotin – je nezbytný pro přeměnu bílkovin, sacharidů a tuků. Příznakem nedostatku vitaminu je zarudlá šupinatá pokožka, padání vlasů, únava a nevolnost. Příčinu nedostatku můžeme najít v nesprávném složení střevní mikroflóry, např. po léčbě antibiotiky. Biotin vytváří střevní bakterie a k nedostatku dochází j en velmi zřídka. Tělu jej můžeme dodat v kvasnicích, obilí (především oves), ořechách, fazolích, hrachu, mléku, sýru a banánech.

C (kyselina askorbová) – posiluje imunitní systém, cévy, pokožku, zuby a kosti. Je důležitý při tvorbě kolagenu v pojivových tkáních a některých stresových hormonů. Potřebný je především pro odbourávání jedů v játrech. Příznaky jeho nedostatku  jsou např. únava, podrážděnost, krvácívost dásní. Nedostatek způsobuje snadnou tvorbu modřin a zhoršenou hojivost ran. Chronický nedostatek může způsobit kurděje. Mezi příčiny nedostatku patří kouření, stres, některé druhy antikoncepce a léků. Vysoký přísun vitaminu C chrání před kardiovaskulárními chorobami. Je velmi citlivý na světlo, kyslík a vyšší teploty. Je rozpustný ve vodě a zvyšuje schopnost vstřebávání železa z potravy. Vitamin C najdeme především v kopřivách, kapustě, růžičkové kapustě, květáku, brokolici, bílém zelí, paprikách, petrželi, šípkách, tmavých hroznech, jahodách a citrusových plodech.

Koenzym Q10 – je látka příbuzná vitaminům a je nezbytný pro výrobu energie v buňkách. Také posiluje imunitní systém. Není však zatím ještě dostatečně probádán. Příčinou nedostatku koenzymu Q10 v našem těle může být choroba srdce a svalů. Tělo si obvykle dovede vyrobit dostatečné množství koenzymu Q10, ovšem jeho tvorba s věkem klesá. Zdrojem jsou především oleje a v menším množství je obsažen také v zelenině (brokolice, zelené listy) a celozrnných produktech.

Cholin – je stejně jako koenzym Q10 látka příbuzná vitaminům. Je důležitý pro činnost jater a při látkové výměně. Menším obsahem v těle trpí cukrovkáři a alkoholici. Cholin vzniká přímo v játrech a jeho nedostatek v těle je velmi neobvyklý. Cholin najdeme v kvasnicích, citrusových plodech, listové zelenině, celozrnných produktech, ořechách, fazolích a v ovoci.

Inositol – je látka podobná vitaminům která hraje roli při přeměně tuků a vyrábí si jej sama střevní mikroflóra. Je obsažen také v kvasnicích, citrusových plodech, listové zelenině celozrnných produktech, ořechách, fazolích a v ovoci.

Zdroj: Vegetariánská kuchařka

PRŮVODCE VITAMINY – VITAMINY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH

0

Posted by Lucasinka | Posted in Stravování | Posted on 04-01-2011

A (retinol) – je důležitý pro růst, některé hormony a imunitní systém, ale také pro kvalitu zraku, kůže a sliznic. Nachází se pouze v živočišnych produktech. V rostlinné stravě je obsažen betakaroten, který se v našem těle přemění na vitamin A. Nedostatek tohoto vitaminu se může projevit šeroslepostí, vyschlou a zrohovatělou pokožkou a poruchami zraku. Předávkování tímto vitaminek může způsobit nevolnost, padání vlasů a bolesti hlavy. Vitamin A je citlivý na světlo, vzduch a vysoké teploty. Vitamin A je obsažen v mléku a mléčných výrobcích a ve vitaminy obohaceném margarínu. Na betakaroten je bohatá veškerá žlutě, červeně, oranžově a zeleně zbarvená zelenina a ovoce (např. mrkev, paprika, mango, broskve, kopřivy, hlávkové zelí…)

D (kalciferol) – je nutný pro přeměnu vápníku a fosforu v organismu a pro výstavbu kostí a zubů. Mezi časté příznaky nedostatku vitaminu v těle patří podráždění pokožky, nechutenství a křeče. Dlouhodobý nedostatek způsobuje křivici u dětí a u dospělých řídnutí kostí. Tento vitamin si tělo vytváří působením slunečních paprsků na tuky v pokožce. Předávkování může snížit chuť k jídlu a schopnost ukládání vápníku ve tkáních a orgánech. Vitamin D je bosažen pouze v živočišné stravě a to v mléce, mléčných výrobcích a ve vitaminy obohaceném margarínu.

E (tokoferol) – posiluje stěny kapilár, zlepšuje krevní oběh a snižuje výskyt krevních sraženin. Tento vitamin se znehodnocuje při mrazu a při delším skladování. Je obsažen v rostlinných olejích, pšeničných klíčcích, soje, sušených meruňkách, ovesných vločkách, ale takév  mandlích, semenech a zelených listech jako je špenát či kapusta. Najdeme ho takév  brokolici, hrachu a fazolích.

K – je velice důležitý pro srážlivost krve a pro využití minerálů na výstavbu kostí a pro mozkové buňky. Dostatečné množství za normálních okolností vyrobí střevní bakterie, ale pokud někdo trpí dlouhodobým průjmem či se léčí antibiotiky, je potřeba tento vitamin tělu dodat. Najdeme jej v květáku, brokolici, růžičkové kapustě, špenátu a také v bílém zelí.

Tiamin (B1) – je důležitý pro přeměnu sacharidů v těle, pro funkci mozku a nervového systému. Nedostatek vitaminu se projevuje únavou, zhoršenou schopností koncentrace, nervozitou, podrážděností, nechutenstvím, zácpou a poruchami trávení. Dlouhodobý nedostatek způsobuje nervové onemocnění. Tento vitamin najdeme v potrevinářských kvasnicích, v celozrnných produktech, pšeničných klíčcích, ale je také obsažen v ořechách, fazolích a hrachu. Vitamin je citlivý na kyslík a přehřátí a často uniká z vařící vody. Také jej znehodnocuje kypřící prášek na pečení a bikarbonát. Tento vitamin by měl být dodáván především při zvýšeném stresu, horečce, infekčních onemocnění a také u lidí, kteří holdují alkoholu a kouření.

Riboflavin (B2) – je důležitý pro spalování tuků, sacharidů a bílkovin v těle a také pro výrobu energie. Jeho nedostatek se projevuje popraskáním úst, poruchami zraku (např. přecitlivělost na světlo) a červenofialovým zabarvením rtů a jazyka. Potřeba tohoto vitaminu vzrůstá při častém požívání alkoholu, kouření, při užívání antikoncepce, ale také při horčce a stresu. Riboflavin je obsažen především v kvasnicích, mléku, tvarohu, celozrnných produktech, pšeničných klíčcích, otrubách, hrachu a fazolích.

Niacin – přispívá k dokonalému fungování nervového systému, zažívacího traktu a zdravé pokožce. Jeho nedostatek se projevuje nespavostí, nechutenstvím a podrážděností. Později se objevují nervové poruchy v podobě vážných depresí a chronický nedostatek způsobuje dnu. Potřeba niacinu vzniká při stresu, horečce a infekčních onemocněních. Tělu můžeme niacin dodat potravinářskými kvasnicemi, hrachem, fazolemi, mlékem, celozrnnými produkty a pšeničnými otrubami. Strava bohatá na bílkoviny pokrývá i naši potřebu niacinu, jelikož aminokyselina tryptofan se v lidském těle přeměňuje na niacin.

Kyselina pantotenová – vitamin důležitý pro přeměnu tuků, který si střevní bakterie dovedou vyrobit a je zastoupen v nejrůznějších potravinách.

Zdroj: Vegetariánská kuchařka

VITAMINY

0

Posted by Lucasinka | Posted in Stravování | Posted on 04-01-2011

Vita znamená latinsky život a vitaminy jsou pro nás všechny životně důležité. Jsou to chemické látky, které si tělo v dostatečném množství nedokáže samo vyrobit. Rozeznáváme 20-30 vitaminů, které mají v těle různé funkce. Ačkoliv vitaminy potřebujeme ve velmi malých dávkách, jsou nezbytné pro život a nejsou schopny se vzájemně nahradit. Vitaminy řídí v těle různé druhy látkových přeměn a to buď přímo nebo za pomoci jiných látek. Bez vitaminů jsou normální vývoj i zdraví člověka nemyslitelné.

Vitaminy dělíme do dvou skupin. Na vitaminy rozpustné v tucích, které mají schopnost usazovat se v játrech a v pokožce (vitaminy A, D, E a K) a na vitaminy rozpustné ve vodě, které je tělo schopno absorbovat pouze v malých dávkách a jejich enventuální přebytek se vylou čí močí. Sem patří vitaminy C a B, které je nutno dodávat tělu každý den.

Na obsah vitaminů v potravinách mají vliv pěstební podmínky, způsob sklizně, transport a doba skladování. Ve vodě rozpustné vitaminy jsou obzvláště citlivé. Většina zeleniny i ovoce se sklízí v nezralém stavu a nechává se dozrát ve skladech. Díky tomu plody nestačí vytvořit všechny živiny, které vznikají při dozrávání za přirozených podmínek. Navíc se některé druhy zeleniny, např. rajčata a okurky, pěstují v živných roztocích namísto v zemi, což má na obsah živit přirozeně také vliv.

I proto se doporučuje jíst sezonni ovoce a zeleninu, která obsahuje nejvíce vitaminů a živin a plodovou i kořenovou zeleninu konzumovat ihned po uvaření, protože dlouhodobé zahřívání ničí většinu vitaminu C a některé vitaminy B.