QUINOA – UŽ JÍ ZNÁTE?

0

Posted by Lucasinka | Posted in Obiloviny/Pseudoobiloviny | Posted on 06-10-2010

Quinoa, nebo-li Merlík chilský se využívá jako mnohé obiloviny, ovšem mezi pravé obiloviny nepatří. Dá se zařadit do skupiny tzv. pseudoobilovin. Jedná se o starou plodinu, která má původ v pohoří And v Bolívii, Peru a Chile, kde byla známá již před více než 5000 lety. Tuto potravinu pěstovali především Inkové žijící na horských plošinách a v kopcovytých údolích.

Výraz „quinoa“ znamená v jazyce Inků „matka zrno“ a s kolonizací Evropanů bylo její pěstování nahrazeno jinými obilovinami. Pěstování quinoy se dochovalo jen v odlehlých oblastech Jižní Ameriky. V současné době se její pěstování vrací do původních oblastí a aktivně se pěstuje v hornatých oblastech And v Jižní Americe (v Bolívii), Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Chille. V České republice se pěstuje již přes 100 let, ale především v botanických zahradách jako dekorativní rostlina.

Quinoa je ceněná především díky vysoké nutriční hodnotě a v porovnání s nás běžně pěstovanými obilovinami obsahuje více celkových bílkovin. V sušině obsahuje 16 až 20 % bílkovin a velice důležitá je však jejich velmi příznivá skladba. Nejvyšší podíl připadá na albuminy a globuliny a díky vysokému zastoupení esenciálních aminokyselin se quinoa podobá sóje. Proti běžným obilovinám obsahuje více lysinu, nethioninu, cysteinu a treoninu. Ve výživě kojenců a malých dětí je významný především zvýšený obsah histidinu, což je jedna z esenciálních aminokyselin. Quinoa neobsahuje lepek a proto je vhodná pro celiatiky a alergiky. Semeno quinoy obsahuje 58 až 68% škrobu, avšak není vhodná pro pečení chleba. Mouku z quinoy můžeme přidávat do chlebových těst, ale maximálně v 10% možství, protože vyšší přídavky by se nepříznivě projevily nejen na objemu, ale také na konzistenci a pórovitosti  hotových chlebů. Quionu je možné považovat za dobrý zdroj některých vitaminů jako jsou thiamin, riboflavin, kyselina listová, betakaroten, alfa-tokoferol a vitamin C. Velice nezanedbatelná je také přítomnost minerálních látek a to především fosforu, vápníku, hořčíku, železa, zinku, draslíku, mědi, manganu a síry. Jejich obsah však závisí především na vlastnostech půdy, kde rostlina vyrostla. Praním a obrušováním semen se jejich obsah snižuje. Quinoa je důležitým zdrojem vlákniny a obsah tuku kolísá mezi 4 až 9%.

Quinoa není na přípravu nijak náročná. Vyznačuje se příjemně lehkou a nadýchanou strukturou a po uvaření ma jemnou, lehce oříškovou chuť. V jídelníčku je výbornou alternativou k bílé rýži nebo kuskusu. Pokud koupíte quinou v krabici nebo pytlíku, je důležité zrnka nejprve na několik hodin namočit do vody, abychom se zbavili saponinů. Obvykle se quinoa vaří podobně jako rýže, což znamená na 1 hrnek quinoy 2 hrnky vody. Uvařená quinoa vypadá jako malé naboptnalé zrnko popcornu a měla by být měkká „al dente“. Je možné ji různě kořenit a připravovat ji jak na sladko tak i na slano. K energeticky bohaté a zároveň zdravé snídani ji můžeme smíchat s medem, mandlemi, mlékem a ovocem. Během růstu se dají jíst také čerstvé listy, které přidáváme do různých salátů. Nejpoužívanější jsou ovšem zralá semena, které můžeme použít k vaření kaše, zahuštění polévek nebo z nich připravit pálenku „chica“.


Write a comment

You must be logged in to post a comment.