POLENTA – VÍCE NEŽ KUKUŘIČNÁ KAŠE

0

Posted by Lucasinka | Posted in Obiloviny/Pseudoobiloviny | Posted on 31-10-2010

Polenta je kukuřičná kaše, která je rozšířená především v severní Itálii, ale také v Chorvatsku, Rumunsku a Černé Hoře, kde se podává jako omaštěná kaše se sklenicí kyselého mléka. Kdysi bývala kukuřičná kaše jídlem chudích, ale dnes ji najdete na jídelním lístku každé  italské restaurace.

Zlaté palice kukuřice byly oblíbené především v jižněji položených zemí a znaly ji již indiáni předkolumbovské Ameriky. Kolumbus kukuřici přivezl z Ameriky a od Španělů ji Evropani převzali jako užitkovou rostlinu. U nás se jí také říkalo „turecké žito“, protože do Čech ji přivezli Romové patrně z Turecka a Rumunska.

Její příprava není nijak složitá a je možné ji podávat rovnou nebo ji rozetřít na plech a nechat vychladnout. Pak je možné ji upravovat různými způsoby. Polenta se podává samostatně nejčastěji s pikantním sýrem gorgonzola a kvalitním vínem, ale také se přidává k masu, salátu či zelenině. Polentu je možné podávat také s různými omáčkami nebo ji nechat vychladnout a poté zapéct v troubě. V Itálii je klasikou polenta se sýrem, kdy se z hotové a vychladlé polenty vykrájejí noky, ty naskládáme do zapékací mísy a každou vrstvu proložíme strouhaným sýrem. Pak necháme zapéct a podává se s rajskou omáčkou. Polentu je možné také smažit, zapékat a grilovat. V Anglii se z polenty připravují rázné sladké moučníky jako jsou muffiny nebo různé dorty a koláče.

Polenta je velmi sytá a k zahnání chuti a hladu postačí i velmi malá porce. Kukuřice je bohatá na vlákninu, bílkoviny, vitamíny i minerály. Pokud tedy polentu zařadíte do svého jídelníčku, uděláte něco pro své zdraví. Navíc si ji mohou dopřát i lidé, kteří nešnášejí lepek, protože ten kukuřice neobsahuje. Pro všeny ty, kteří polentu ještě neznají, ale rádi zkouší nové věci a rozšiřují své kulinářské poznatky, lze doporučit návštěvu prodejny zdravé výživy nebo obchod specializovaný na italskou kuchyni, kde polentu určitě seženete.

Základní recept na přípravu najdete v rubrice „Přílohy“

BRUSINKY

0

Posted by Lucasinka | Posted in Ovoce | Posted on 31-10-2010

Osadníci v Evropě se naučili konzumovat brusinky od domorodých Američanů. Tehdy panovaly dlouhé a nelítostné zimy a tyto sytě červené bobule byly zdrojem vitamínů a také zvyšovaly chuť masa, které již zacínalo zapáchat. Poté se brusinky začaly využívat při léčbě horečky, zažívacích problémů a otoků. V posledních několika desetiletích začali vědci poukazovat také na schopnost brusinek v boji s infekcí močových cest a střev a také v boji proti onemocněním dásní, srdečním chorobám a také rakovině.

Brusinky obsahují vitamíny A, B a C a z minerálních látek jsou bohaté na draslík, vápník, hořčík, fosfor, sodík, železo a v menším  množství jsou zastoupeny také nikl, chrom a jod. Brusinky také obsahují fenolové glokosidy a to především arbutin, metylarbutin, acetylarbutin, kofenylarbutin, salidrozid, třísloviny, flavonoidy, organické kyseliny jako je citronova, jablecná a benzoová nebo antokyany, karotenoidy a pektin. Také se brusinkám přisuzují antibakteriální vlastnosti, které jsou způsobeny chemickými sloučeninamy, které nazýváme proanthocyanidiny. Tyto látky na sebe navazují škodlivé bakterie jako jsou E.coli a vytváří na nich jakýsi obal, který zabraňuje bakteriím přilnout ke stěnám zažívacího traktu a močových cest.

Použití brusinek je možné třeba proti průjmům, zánětům nebo jako vitaminovou bombu, která je účiná proti herpes viru typu 2, který způsobuje nejčastěji opary. Jsou také vhodné v prevenci zubního kazu a chrání zuby nejen před zkažením ale také před zubním kamenem. Nedávné výzkumy předpokládají, že sloučeniny obsažené v brusinkách mohou zabránit streptokokům či jiným bakteriím v ústech. Díky obsahu antioxidantů jsou brusinky se brusinky také doporučují jako prevence nebo podpůrná léčba při boji s rakovinným bujením a srdečními chorobami. Zvyšují podíl „dobrých“ tuků, které zpomalují růst rakovinných buněk jater a prsu. Brusinky jsou velmi vhodné také pro diabetiky.

Toto trpké ovoce však nemusí být pro každého. Pokud budete pít brusinkové džusy po litrech, může být tato konzumace spojena s podrážděným žaludkem nebo průjměm a pokud je člověk náchylnější na ledvinové kameny, může pití brusinkové šťávy zvýšit riziko jejich vzniku. Také se někteří vědci domnívají, že konzumace brusinkových šťáv, kompotů, džusů apod. může narušovat účinky léků na ředění krve, jako je například warfarin.

Stále je ale možné říct, že pozitivní účinky brusinek převažují nad jejich nedostatky a proto bychom je měli do našeho jídelníčku zařadit nejen ve chvíli, kdy si dopřejeme lžičku brusinek ke svíčkové. Brusinky se nemusí jíst pouze syrové, ale dají se zavařovat a připravovat z nich mamelády, kompoty nebo šťávy. Můžeme je přidávat do kaší, různých musli směsí nebo jogurtů a výborné jsou také brusinkové čaje. Brusinky můžeme také usišit a vzhledem k množství minerálních látek a vitaminů jsou především v zimě skvělým zdrojem rychlé energie. Z brusinek jsou také hodnotné listy, ze kterých se připravují nejen čaje, ale také bylinné obklady. Nejvhodnější doba na konzumaci brusinek je od září do prosince.

SEZÓNNÍ POTRAVINY – LISTOPAD

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sezónní potraviny | Posted on 31-10-2010

Listopad je ideálním časem pro nákup a konzumaci jablek, clementinek a také brusinek. Je vhodné období na mlsání datlí, fíků a také na pochutnání si na hruškách a kdoulích, ze kterých můžete připravit úžasné koláče.

V listopadu už nebude mít plnou chuť lilek, rajčátka, brokolice, ale ani česnek nebo papriky, protože jejich hlavní sezóna skončila v měsíci říjnu. Naopak pochutnat si můžeme na červené řepě, růžičkové kapustě či celeru a to ať hlízovém nebo řapíkatém. Chladné podzimní večery lákají k mlsání pečených jedlých kaštanů nebo křoupání artičoků. Vhodná je také doba na nákup a konzumaci kapusty, pórku nebo petržele. Pokud jste milovníkem hrášku nebo mangoldu, je měsíc listopad poslední období v roce, kdy si na jejich plné a šťavnaté chuti můžete pochutnat. Stále chutné jsou brambory a také dýně. Jestliže jste ještě neochutnali sladké brambory, je vhodná doba na jejich vyzkoušení, protože od října jsou ve skvělé kondici. Také tuřín má v tuto dobu výraznější a plnější chuť.

DÝNĚ PEČENÁ S ČESNEKEM A CHILLI

0

Posted by Lucasinka | Posted in PŘÍLOHY | Posted on 26-10-2010

Budete potřebovat:
1 máslová dýně (cca 500 g), 5 stroužků česneku, 1 červená chilli paprička, 1 lžička uzené papriky, olej, sůl

Postup:
Dýni důkladně omyjeme, rozpůlíme, vydlabeme semínka a naporcujeme ji na menší kousky. Chilli drobně nasekáme, česnek oloupeme, pokrájíme na větší kousky nebo plátky a vše přidáme k dýni. Přilijeme olej, posypeme paprikou, promícháme a necháme zhruba 1-2 hodiny marinovat. Naloženou dýni pak přendáme na pekáček vyložený pečícím papírem a pečeme při 200 stupních asi 30 minut. Po upečení dýni osolíme a podáváme se zeleninovým salátem a česnekovým dipem.

Pozn. Máslovou dýni nemusíme loupat, protože pečením či vařením slupka změkne. Místo máslové dýně je možné použít dýni Hokkaido.

dýně připravená k pečení

Pečená dýně s česnekovým dipem

SEZÓNNÍ POTRAVINY – ŘÍJEN

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sezónní potraviny | Posted on 25-10-2010

V říjnu je skvělý čas jablek, brusinek, fíků, hrušek, slív a švestek. Pokud v obchodě objevíte kdoule, určitě neváhejte a přidejte je do nákupního košíku. Jedná se o zkříženinu jablka a hrušky a poslední čtvrtletí je v nejlepší formě. Naopak poslední šanci mají rajčátka, která se říjnem loučí s vůní a sladkou chutí. Na trh přichází clementinky, jejichž čas přijde v příštím měsíci, listopadu. Také datle dozrávají a v nejbližších dnech budou na našich pultech v té nejlepší formě.

Ze zeleniny se koncem října bude postupně ztrácet z pultů lilek, brokolice a ani česnek nebude mít tolik výraznou chuť. Také papriky už nebudou tak sladké, protože období od listopadu do ledna není pro jejich přirozený růst ideální. Pro milovníky ředkviček nastává neoblíbené období, které trvá zhruba do půlky dubna. Naopak v radost mohou propuknout milovníci jedlých kaštanů, tuřínů a sladkých brambor, jejichž čas říjnem přichází. V dobré formě je červená řepa, růžičková kapusta, celer, artyčoky nebo kapusta, která by v tomto období neměla v našem jídelníčku chybět. Pokud jste milovníkem pórku, petržele, hrášku nebo brambor, je říjen čas, kdy je může jíst do sytosti. S chladnějším počasím se na pultech objevuje také dýně, které můžeme využít nejen na slaná ale i na sladká jídla. Také je poslední chvíle na vychutnání mangoldu, kterým můžeme v jídelníčku nahradit špenát.

SEZÓNNÍ POTRAVINY

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sezónní potraviny | Posted on 25-10-2010

Zkoušeli jste se někdy zamyslet nad tím, proč stejný druh jablek nechutná stejně v únoru jako v červenci? Proč rajče po celý rok stejně nevoní a nechutná? Naši předci se živili pouze tím, co v daném čase příroda nabídla a co umožnili skladovací podmínky. Rajčata, jablka, papriky a spousta dalších druhů ovoce a zeleniny nebyla celoročně k dispozici, ale konzumovala se pouze v době, ve které měla podmínky pro svůj růst. V dnešní době je sice možné koupit si zralé ovoce i zeleninu v kteroukoliv roční dobu, ale za jakou cenu? Díky dovozu a celoroční dostupnosti se vytratila souvislost mezi tím, co jíme, a tím, kdy tento druh přirozeně dozrává.

Pokud si kladete otázku, proč se vracet k návykům našich předků a nedopřát si čerstvou zeleninu nebo ovoce po celý rok, stačí pouze tři argumenty. Za prvé: ovoce, které je nám uprostřed zimy nabízeno, není tak moc čerstvé jak se tváří. Sklízí se nezralé a je stříkáno různými chemikáliemi, aby vydrželo cestu a nezplesnivělo. Za druhé: je potřeba si uvědomit, že i naše tělo prožívá jakýsi roční cyklus a tedy letní ovoce a zelenina, které jsou v létě šťavnaté, ochlazují tělo a poskytují během teplých letních dní mnoho tekutin, není potřeba konzumovat v zimě, kde tělo potřebuje hutnější a sytější zásobárnu energie, jako jsou brambory, celer, mrkev, petržel nebo hrušky a jablka. Za třetí: tím, že se rozhodnete pro sezóní ovoce a zeleninu, podporujete ochranu životního prostředí (není potřeba nadbytečná spotřeba energie, která může být způsobena pěstováním, ale také dalekou přepravou, balením apod.).

Nákup sezóního ovoce a zeleniny zaručí nejen maximální čerstvost ale také vynikající chuť. Není těžké se orientovat, postačí si všímat označení původu a preferovat lokální produkty.

PASTÝŘSKÝ KOLÁČ (vegetariánská verze)

0

Posted by Lucasinka | Posted in Zelenina | Posted on 21-10-2010

Budete potřebovat:
500 g mrkve, 1 velká cibule, 5 středních brambor, 2 střední sladké brambory, 400 g krájených rajčat (mohou být i z konzervy), 400 g zelené čočky (může být i z konzervy), 25 g  margarinu, 85 g veganského tvrdého sýra, 150 ml červeného suchého vína, 150 ml vody, 1 lžíce oleje, 2 lžíce čerstvého nebo sušeného tymiánu, 1 lžička cukru, sůl, 2 kostky zeleninového vývaru

Postup:
Mrkev oloupeme a pokrájíme na cca 0,5 – 1 cm velké kousky. Cibuli rozpůlíme a nákrájíme na plátky. Sladké i bílé brambory oloupeme a pokrájíme na kousky, sýr nastrouháme. V pánvi rozehřejeme lžíci oleje a osmažíme na něm cibuli. Přidáme mrkev a ochutíme tymiánem. Promícháme, zalijeme vínem, vodou, přidáme krájená rajčata a kostky vývaru a necháme asi 10 minut dusit. Pak přidáme zelenou čočku, promícháme, zakryjeme a necháme dalších 10 minut dusit. Poté by mrkev měla být uvařená „na skus“ a čočka by měla být mírně rozvařená. Mezitím si uvaříme sladké i bílé brambory. Necháme je vařit asi 15 minut do změknutí, pak slijeme vodu, přidáme margarin a rozmačkáme (rozmixujeme). Vznikne nám kaše, kterou mírně osolíme a přidáme trochu tymiánu. Mrkvovo-čočkovou směs přendáme do zapékací mísy a navřšíme na ní bramborovou kaši. Posypeme strouhaným veganským sýrem a dáme péct na 20 minut do vyhřáté trouby na 190 stupňů. Povrch by po této době měl mít zlatou barvu. Podáváme třeba s brokolicí, kterou jsme mírně spařili.

Pozn. Připravený koláč (nepečený) můžeme uchovat zhruba měsíc i v mrazáku nebo 2 dny v lednici. Pokud dáme koláč zmrazit a chceme ho poté připravit, stačí ho dát do trouby a péct při stejné teplotě 40 minut.

Mrkvovo-čočková směs

ZDRAVÝ SALÁT II.

0

Posted by Lucasinka | Posted in Saláty | Posted on 21-10-2010

Budete potřebovat:
1 větší bulva červené řepy, 3-4 středně velké mrkve, citronová šťáva, mix listových salátů

Postup:
Červenou řepu a mrkev oloupeme a nastrouháme na slabé plátky. Smícháme, zakápneme citronovou šťávou a dáme do lednice vychladit. Mezitím omyjeme a osušíme směs salátů, které připravíme na talíř a těsně před podáváním navršíme směs z řepy a mrkve.

Pozn. Doporučuji použít nějaké výraznější saláty. Použila jsem směs rokety, špenátu a řeřichy potoční.

ZDRAVÝ SALÁT

0

Posted by Lucasinka | Posted in Saláty | Posted on 20-10-2010

Budete potřebovat:
1 větší bulva červené řepy, 3 středně velké mrkve

Postup:
Mrkve oškrábeme, červenou řepu omyjeme a oloupeme. Mrkev i červenou řepu nastrouháme na jemném struhadle, promícháme a necháme chvíli vychladit.

Pozn. Loupání a strouhání řepy doporučuji dělat v rukavicích. Je možné salát ochutit čerstvou citronovou šťávou, jogurtem nebo kysanou smetanou.

ČERVENÁ ŘEPA

0

Posted by Lucasinka | Posted in Zelenina | Posted on 20-10-2010

Červená řepa je známá již tisíce let a záznamy o jejím používání jsou staré přinejmenším 3000 let. Pěstovala se již za dob starých Římanů, kde byla využívána nejen kvůli své charakteristické chuti ale především kvůli léčebným účinkům. Ve Starověkém Římě jedli převážně její listy a kořen byl využíván jen ke zdravotním účelům. Z červené řepy se dá i v dnešní době upotřebit cokoliv. Mladé listy se upravují jako špenát nebo se přidat do polévek či salátů, bulvu lze využít mnoha způsoby.

Tato zelenina patří téměř bezkonkurenčně mezi nejefektivnější přírodní zdroje křemíku, který je nazýván také „minerálem krásy“. Křemík je totiž nesmírně důležitý pro tvorbu a pevnost vazivových tkání a kostí, elasticitu a zdraví cévních stěn. V neposlední řadě podporuje pružnost a mladý vzhled pokožky, pevné vlasy a nehty. Také podporuje regeneraci celého organismu a proto je i nazýván „zpomalovačem stárnutí“. Pravidelnou konzumací červené řepy je možné jeho hladinu přirozeně doplnit. Další velmi důležitou a bohatě zastoupenou látkou je kyselina listová, která je nepostradatelná pro plodnost žen a zdravý vývoj plodu. Díky kyselině listové budeme mít silnější srdce a celý kardiovaskulární systém. Navíc stimuluje obnovu a růst tkání jako jsou vazy, svaly, kůže, nehty a vlasy a neméně důležitý je pro okysličování buněk. Vyšší hladinu kyseliny listové najdeme v červené řepě za syrova a tepelnou úpravou se částečně ničí. Kombinace vysokého obsahu křemíku a kyseliny listové dělá z řepy snad nejlevnější a běžně dostupnou omlazovací kúru, kterou si můžeme dopřád. Pokud bychom červenou řepu zařadily do našeho jídelníčku pravidelně, zhruba 3-4 krát do měsíce, uděláme pro své zdraví, krásu a dlouhověkost to nejlepší.

Červená řepa samozřejmě neobsahuje pouze křemík a kyselinu listovou, ale také mnoho dalších prospěšných látek. Z minerálních látek je hojně zastoupen draslík a železo, ale také hořčík, vápník, zinek, jód a měď. Z vitaminů obsahuje červená řepa vitaminy C, E a betakaroten. Obsahuje také organické kyseliny a to kyselinu jablečnou, vinnou, šťavelovou a citrónovou a také barviva jako je betanin, který červené řepě dodává její typické zbarvení a po její konzumaci způsobuje neškodné zbarvení moči do červena. Červená řepa je také bohatá na vlákninu, která čistí střeva od jedovatých usazenin.

Červené řepě se přisuzují léčivé účinky na trávení a mimo jiné podporuje produkci trávících šťáv v žaludku a činnost žlučníku a jater. Šťáva z ní se doporučuje jako prevence a také součást léčby rakovinného bujení, stejně tak i pri rekonvalescenci po její léčbě. V těchto případech se doporučují i 3 menší sklenky šťávy během dne a v přípradě prevence postačí 1 sklenička nejméně jednou či dvakrát týdně. Pití šťávy z červené řepy se také doporučuje jako doplněk pro celkové posílení imunitního systému.

Za syrova můžeme řepu přidávat do zeleninových salátů. Buď ji nakrájíme na tenké plátky nebo ji můžeme nastrouhat. Výborný a velmi zdravý salát vznikne kombinací strouhané řepy, zelí, křenu a jablka, kterou můžeme doplnit třeba vařeným bramborem a různými zálivkami. Také ji můžeme doplnit nějakým výrazným sýrem. Červenou řepu můžeme také vařit, péct či nakládat. Pokud se rozhodneme pro vaření, oloupeme řepu až po uvaření a pk ji lehce zakápneme citrónem, aby neztmavla. Takto připravenou řepu můžeme použít jako přílohu k hlavním chodpům nebo také do salátů a polévek. Snadno připravíme také pečenou řepu, která překvapí svou chutí. Stačí celé řepy důkladně omýt, zabalit pevně do alobalu a péct asy 2 hodiny při vyšší teplotě. Po vyndání sice řepy vypadají jako bramory, které se pečou v ohni, ale nenechme se zmást prvotním vzhledem. Pokud takto připravenou řepu oloupeme, pokrájíme na tenčí plátky a přelijeme olivovým olejem či vinným octem. Takto připravená řepa vás dostane svou sladkou a příjemně kouřovou chutí. Pokud budeme chtít červenou řepu konzervovat, můžeme ji naložit samotnou nebo s různou kořenovou zeleninou jako je například křen či celer. Také výborně chutná v kombinaci se zelím, květákem a mladou kukuřicí.

Červenou řepů můžeme pěstovat doma nebo si ji koupit v obchodě, kde si můžeme vybrat řepu sterilovanou nebo i čerstvou. Je vždy lepší, když si koupíte řepu čerstvou, protože poté si ji můžeme upravit podle svých chutí. Pokud řepu chcete využít syrovou, je lepši kupovat bulvy menší, které jsou šťavnatější a chuťově výraznější. Pro pečení a do polévek mohou být bulvy větší. Pokud se vám červená řepa zprotivila v dětském období, kdy ji né příliš chutně připravovali ve školních jídelnách, zkuste jí dát další šanci a budete více než příjemně překvapeni.