BUCHTIČKY S VANILKOVÝM KRÉMEM

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sladká jídla | Posted on 29-09-2010

Budete potřebovat:
Buchtičky: 500 g hladké mouky, 100 g třtinového cukru, 250 ml mléka, 100 ml oleje, 2 žloutky, 1 sáček sušeného droždí, špetka soli

Vanilkový krém: 750 ml mléka, 1 sáček vanilkového pudinku, 2-3 lžíce třtinového cukru, 1 lžička vanilkového extraktu (nemusí být)

Postup:
Nejprve si připravíme těsto na buchtičky. Do vlažného mléka přisypeme cukr a sušené droždí. Ve větší míse smícháme mouku, olej, žloutky a špetku soli a postupně vmícháme mléko s cukrem a droždím. Vypracujeme vláčné těsto, které se nelepí na stěny mísy, zakryjeme utěrkou a necháme 30 minut na teplém místě kynout. Pak těsto znovu propracujeme a dáme na dalších 30 minut kynout. Pekáček, ve které budeme buchtičky péct, vymažeme olejem nebo vyložíme pečícím papírem. Z těsta tvoříme kuličky, které narovnáme do pekáčku těsně vedle sebe a když máme hotovo, necháme asi 10-15 minut kynout. Pak buchtičky potřeme z vrchu olejem a dáme péct do trouby předehřáté na 180 stupňů a pečeme zhruba 20 minut. Když jsou buchtičky hotové, můžeme se pustit do přípravy vanilkového krému. Do mléka zamícháme vanilkový pudink, cukr a vanilkový extrakt a vaříme do mírného zhoustnutí. Buchtičky přelijeme krémem a ihned podáváme.

Pozn. Do krému je možné přidat i rum dle chuti.

Buchtičky před pečením

Buchtičky po upečení

Buchtičky s vanilkovým krémem

ZELENINOVÝ SALÁT S CIZRNOU A VAJÍČKEM

0

Posted by Lucasinka | Posted in Saláty | Posted on 29-09-2010

Budete potřebovat:
1 ledový salát, 250 g cherry rajčat, 1 salátová okurka, 2 papriky, 150 g sýru Feta, hrst sušené cizrny, 3 vajíčka, 3 stoužky česneku, máslo

Postup:
Cizrnu přes  noc namočíme a pak uvaříme do měkka. Vodu slijeme a cizrnu necháme vychladnout. Pak na pánvi rozpálíme máslo a cizrnu na něm osmahneme. Ledový salát natrháme na menší kousky, cherry rajčata pokrájíme na čtvrtky, okurku a papriky na větší kousky. Všechnu zeleninu opatrně promícháme, přidáme rozdrobenou Fetu, vychladlou cizrnu a utřený česnek. Znovu promícháme a necháme chvíli uležet Mezitím uvaříme vajíčka natvrdo a oloupeme. Dvě vajíčka pokrájíme na kostičky, třetí na kolečka. Přidáme k salátu a podáváme třeba s indickým chlebem Naan jako samostatné jídlo nebo jako přílohu.

Pozn. Je možné použít i cizrnu konzervovanou, ovšem její chuť není tak výrazná.

ŠPENÁT – ZELENÁ PRO VAŠE ZDRAVÍ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Zelenina | Posted on 28-09-2010

Špenát pochází z oblasti Blízkého východu a centrální Asie. Zde se mu říkalo „aspanach“ a na polích bychom jej našli počátkem našeho letopočtu. Do Španělska se první sazeničky a semínka špenátu dostala kolem roku 1100, ale pěstování ve větší míře se rozšířilo až ve 14 století. Koncem 20.let minulého století se ze špenátu stala doslova kultovní záležitost a to způsobil kreslený hrdina Pepek námořník, kterému po špenátu narostly svaly a měl obrovskou sílu. Ne nadarmo se již v dávných dobách špenátu říkalo „král mezi zeleninou“.

Špenát není náročný na pěstování. Vyžaduje dobře hnojenou a mírně zásaditou půdu s přiměřenou zálivkou. Je možné jej sázet kdykoliv během roku a pokud chceme sklízet v létě, je potřeba zasadit rostlinky na jaře. Podle odrůdy vyrůstá špenát za 37-70 dní a lístky se musí trhat ještě před rozkvětem, aby se zachovaly všechny potřebné vitaminy a minerály.

Špenát obsahuje širokou škálu živin, ale mezi nejvýznamější patří množství vitaminů A, E a K. Také obsah vápníku, fosforu a draslíku není nezanedbatelný. Špenát je velmi chudý na tuk a to i díky tomu, že jej z 90% tvoří voda. Naopak je poměrně bohatý na bílkoviny. Najdeme v něm také velké množství luteinu a kyseliny listové, která částečně zabraňuje našemu organismu ve střebávání vápníku a železa. Abychom vstřebávání podpořili, doporučuje se spolu se špenátem konzumovat i potraviny bohaté na vitamin C. Dlouho se věřilo, že špenát je velice bohatý zdroj železa. Za tuto nepřesnost může vědec E.von Wolf, který v roce 1870 chybně posunul desetinnou čárku a tím zdesetinásobil obsah tohoto kovu v listech špenátu. Na tuto chybu se přišlo v roce 1937, ale i přesto se v mnohých publikacích uváděly nesprávné údaje až do 80.let. Špenát však obsahuje jen 3 mg železa a přitom doporučená denní dávka u dospělych je 15 mg a u těhotných žen je ještě zvýšena.

Špenát je možné koupit buď mražený nebo i čerstvý a to během celého roku. Pokud se rozhodnete pro nákup čerstvého špenátu, je potřeba obezřetně vybírat listy. Kvalitní listy musí mít tmavě zelnou barvu bez náznaku žloutnutí a nesmí být ovadlé. Vhodné je kupovat čerstvý špenát v igelitových fóliích. Tento špenát brzy ztrácí ze svého zdravého bohatství a nižší teploty nebo chlad mohou tento proces zastavit. Proto jsou celoročně k dispozici špenátové protlaky, ale i mažený krájený špenát nebo celé listy.

V kuchyni má špenát široké uplatnění a můžeme jej použít jako hlavní přísadu do salátů, na obložené chleby, jako přílohu či součást těsta, případně jako náplň. Vynikajícím, rychlým a levným jídlem jsou například brambory se špenátem, které můžeme i zapéct nebo špenát smíchaný s těstovinami a sýrem. Pamatujme, že čerstvý špenát vařením zmenší svůj objem a to až na desetinu. Nejšetrnější příprava je vaření v páře, kdy se zachová nejvíce důležitých živin. Díky školním jídelnám není tento druh zeleniny na předních místech v žebříčku vyhledávaných potravin a značná část lidí si díky nepovedeným úpravách výpěstovala ke špenátu odpor. Ovšem je možné špenát do jídla šikovně ukrýt a tou nejlepší fintou jsou různé zapékané pokrmy nebo zeleninové nákypy. Zkuste dát špenátu další šanci, aby si napravil reputaci a připravte ho třeba jako náplň do palačinek nebo z čerstvých lístů připravit zdravý salát.

KOŘENY A KŮRA

0

Posted by Lucasinka | Posted in Bylinky a koření | Posted on 28-09-2010

SKOŘICE – je sušená vnitřní vrstva kůry skořicovníku ceylonského, Cinnamonum zeylandicum. Skořice zrychluje krevní oběh a mírní zažívací obtíže. Podporuje bohaté a těžké vůně pokrmů, kterým dodává silnou příchuť. Je vhodná především do jablečných kompotů.

KURKUMOVNÍK (Curcuma longa) – je příbuzný se zázvorem. Používá se kvůli krásně žlutému barvivu, které může nahradit šafrán. Ve větším množství je kurkuma hořká a má tudíž určitý povzbuzující účinek na vylučování žluči. Kukrumu je možné koupit jak sušenou, tak i čerstvou. Oloupaný kořen vydrží v lednici a je možno z něj odkrajovat podle potřebí. Kurkuma je součístí směsí kari.

ZÁZVORNÍK LÉKAŘSKÝ – ZÁZVOR (Zingiber officinale) – je v Asii již po tisíciletí považován za univerzální všelék na většinu neduhů. Příznivě ovlivňuje trávení, zmírňuje zažívací obtíže a jeho užíváním lze předejít nevolnostem při jízdě autem. Snižuje riziko vzniku krevních sraženin, má protizánětlivé účinky, zmírňuje strnulost a bolesti. Dle některých studií má také protirakovinné účinky. Zázvor je neodmyslitelnou součástí asijské kuchyně a užívá se i na přípravu čaje. Je vhodný do nápojů, salátů, zapečených pokrmů, dezertů, dortů, sladkostí, ale také na chleba. Užívaná část rostliny není kořen, ale hlízovitě ztluštělé oddenky, které po oloupání můžeme vylisovat v lisu na česnek, nakrájet, nasekat nebo pokrájet na tenké plátky. Čerstvý zázvor vydrží v chladničce, avšak nesmí být v plastovém obalu. Oloupaný zázvor je možné i zamrazit a v případě potřeby nerozmražený nastrouhat. K sehnání je i zázvor sušený nebo nakládaný.

KŘEN SELSKÝ (Armoracia rusticana) – se u nás pěstuje již od 11. století. Snadno se množí a proto zplaněl po celé zemi. Kořen obsahuje ostře chutnající éterický olej a toto skvělé koření povzbuzuje krevní oběh a stimuluje činnost žaludku a střev. Křen je obzvláště chutný v kombinaci s červenou řepou, ale je vhodný i do omáček a zálivek. Kořen má i konzervační účinky a skvěle se tak hodí do zavařovacích nálevů. Použít můžeme jemně nasekané listy i květy, které mají méně palčivou chuť a skvěle ochutí saláty, omáčky i zálivky. Pokud nemáte rádi česnek, je možné jej ve všech receptech nahradit křenem.

BYLINKY II.

0

Posted by Lucasinka | Posted in Bylinky a koření | Posted on 26-09-2010

LIMETOVÉ LISTY – jsou silně aromatické lsity tropického stromu Citrus aurantifolia. Listy se užívají v asijské kuchyni stejně jako listy vavřínu.

LIBEČEK LÉKAŘSKÝ (Levisticum officinale) – je odolná bylina se zklidňujícími účinky, posiluje činnost žaludku a mírní plynatost. Bylina má silnou kvasnicovou vůni, připomínající celer. Má velmi silnou chuť, takže k ochucení polévky či pokrmu stačí pouze malý kousek listu. Roslina dokáže potlačit ostatní chutě.

MAJORÁNKA ZAHRADNÍ (Origanum majorana) – je rostlina příbuzná s dobromyslí, Má jemnou, trochu nasládlou chuť a příjemně vodí. Bylinka tiší bolesti a křeče a obsahuje velké množství ochranných látek, např. terpenů a flavonoidů. Majoránka je klasickým polévkovým kořením a lze ji použít stejně jako dobromysl do salátů, pokrmů z rajčat a na pizzy.

MÁTA (Mentha) – se velmi snadno rozrůstá a různé druhy máty se mezi sebou kříží. Existuje celá řada kultivarů – máta peprná (M.piperita), máta kadeřavá (M.spicata) a citronová (M.citrata) s citronovou a jablečnou vůní. Máty jsou bohaté na ochranné látky, např. terpeny a flavonoidy. Používáme ji na přípravu čaje a ke zdobení moučníků nebo nápojů.

DOBROMYSL OBECNÁ (Origanum vulgare) – má silnou, kořeněnou, trochu nahořklou chuť. Roste divocce po celé Evropě a lze ji snadno pěstovat. Bylina obsahuje velké množství ochranných látek, které mírní bolesti a křeče. Dobromysl je vhodné k ombinovat s bazalkou a hodí se do salátů, především do řeckého salátu, do pokrmů z rajčat a na pizzu.

PETRŽEL ZAHRADNÍ (Petroselinum crispum) – je rostlina velmi bohatá na živiny a obsahuje vysoké dávky flavonoidu apigeninu. Bylina povzbuzuje chuť k jídlu, má slabé močopudné a protizánětlivé účinky. Petržel zahradní s plochými listy má silnější chuť než petržel kadeřavá. Nadrobno nasekaná petržel pozvedne chuť veškerých pokrmů, salátů a polévek.

ROZMARÝNA LEKÁŘSKÁ (Rosmarinum officinalis) – znamená latinsky „mořská rosa“. Rostlina má čerstvou kafrovou chuť připomínající jehličí. Má pozitivní vliv na srdce a krevní oběh. Obsahuje mimořádné množství ochranných látek, např. flavonoidů a terpenů. Hodí se především k česneku a petrželi. Nepoužíváme však příliš velké množství byliny, protože její silná chuť pak přebije ostatní chutě. Rozmarýna je skvělé koření především do pokrmů z rajčat.

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ (Salvia officinalis) – má krásné modrozelené listy. Je to nenáročná trvalka a léčivá bylina. Listy vydávají silnou kořeněnou vůni a lze z nich připravit skvělý čaj. Šalvějový čaj má slabé povzbuzující účinky, je vhodný při bolesti v krku a snižuje pocení. Obsahuje velké množství ochranných látek, např. flavonoidů a terpenů.

TYMIÁN OBECNÝ (Thymus vulgaris) – roste divoce ve Středomoří a má skvělou aromatickou kořeněnou chuť. Má antibakteriální a ztišující účinky. Obsahuje vysoké procento ochranných látek, např. terpenů a flavonoidů. Tymián je spolu s petrželí, pažitkou a vavřínem součástí klasického francouzského bouquet garni. Existují různé kultivary, např. citronový tymián (Thimus cirtiodorus) s krásnou citronovou vůní. Tymián je vhodný do pokrmů z cibule, fazolí a hub a dodá chuť veškerým pokrmům z rajčat.

RUKEV BAHENNÍ (Rorippa nasturtium-aquaticum) – se dříve vyskytovala u vodních toků. Listy bohaté na živiny mají kořeněnou nahořklou chuť a jsou vhodné do salátů. Rukev lze snadno pěstovat. Když stonky ponoříme do nádoby s vodou, rostlina pustí kořínky a pak jí můžeme přesadit do hlíny.

ŠŤOVÍK KYSELÝ (Rumex acetosa) – roste na vlhkých loukách. Díky kyselé chuti je vhodný do salátů, omáček a polévek. Šťovík je nenáročná rychle rostoucí bylina.

BANÁNOVÁ BÁBOVKA

0

Posted by Lucasinka | Posted in Koláče | Posted on 26-09-2010

Budete potřebovat:
2 hrníčky hladké mouky, 1/2 hrníčku třtinového cukru, 1 vrchovatá lžička prášku do pečiva, 1/2 lžičky jedlé sody, špetka soli, 4 banány, 2 vejce, 100 g másla, kakao

Postup:
V míse promícháme mouku s cukrem,práškem do pečiva, solí a jedlou sodou. V druhé míse smícháme rozmixované banány, vejce a máslo. Pak tekutou část promícháme s moučnou směsí a půlku těsta nalijeme do vymazané a vysypané formy. Do druhé části přidáme kakao, promícháme a vlijeme na světlejší část. Opatrně špejlí směsi promícháme a pak dáme do trouby vyhřáté na 180 stupňů a pečeme asi 45 minut (podle tlouštky těsta).

NESMAŽENÝ SMAŽÁK

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sýry | Posted on 24-09-2010

Budete potřebovat:
300 g tvrdého sýra, 4 vejce, vegetariánský salám (nemusí být), máslo, strouhanka, 4 misky nebo hrníčky

Postup:
Sýr nahrubo nastouháme, salám nakrájíme na kousky. Misky nebo hrníčky vymažeme máslem a vysypeme strouhankou. Do vysypané misky dáme vrstvu sýra, na ní salám a pak rozklepneme vajíčko, které jemně rozmícháme vidličkou do všech stran. Znovu posypeme salámem a sýrem a dáme na plech, na který vlijeme vodu. Vše vložíme do trouby a pečeme při 230 stupních asi 20 minut. Po upečení necháme chvíli vychladnout, pak vyjmeme z misky a podáváme třeba s pečeným bramborem a zeleninou.

Vrstva sýru, salámu a vajíčka

před upečením

po upečení

CHLUPATÉ KNEDLÍKY

0

Posted by Lucasinka | Posted in PŘÍLOHY | Posted on 24-09-2010

Budete potřebovat:
750 g syrových brambor, 1 vejce, cca 250 g hladké mouky, sůl

Postup:
Brambory oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle. Z nastrouhaných brambor vymačkáme co nejvíce vody, poté přidáme vejce, sůl a přisypáváme mouku, dokud těsto není tvárné (trochu hustší než na bramboráky). Mezitím si dáme vařit vodu do většího hrnce. Dvěma lžícema tvarujeme z těsta šištičky, které vhazujeme do vroucí vody. Promícháme ode dna a vaříme 10-15 minut (podle velikosti knedlíků). Po uvaření přelijeme přes cedník a podáváme třeba s kysaným zelím a smaženou cibulkou.

RYCHLÝ BULGUR SE ZELENINOU

0

Posted by Lucasinka | Posted in Obiloviny | Posted on 24-09-2010

Budete potřebovat:
Bulgur připravený dle základního receptu (viz přílohy), 5 stroužků česneku, mix zeleniny (kukuřice, hrášek, fazolové lusky, mrkev), máslo, chilli, sýr

Postup:
Během vaření bulguru k němu přidáme nastrouhané stroužky česneku. Mezitím na pánvi rozehřejeme máslo, okořeníme chilli a přidáme zeleninu. Pak přidáme uvařený bulgur, vmícháme strouhaný sýr, přikryjeme pokličkou a necháme spojit chutě. Servírujeme jako samostatné jídlo sypané sýrem nebo jako přílohu.

ŽAMPIONOVÉ LASAGNĚ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Těstoviny | Posted on 23-09-2010

Budete potřebovat:
těstoviny lasagne, 350 g žampionů, 1 cibule, 3-4 stroužky česneku, 500 ml rajčatového pyré s bazalkou, 1 lžíce másla, sůl, pepř, směs bylinek, chilli, cukr, strouhaný tvrdý sýr

Postup:
Na másle osmahneme drobně pokrájenou cibulku, přidáme plátky česneku a pokrájené žampiony. Promícháme a po chvíli přilijeme rajčatové pyré. Ochutíme cukrem, solí, pepřem, chilli a směsí sušených nebo čerstvých bylinek podle chuti. Necháme provařit a pak zacneme vrstvit do vymazaného nebo pečícím papírem vyloženého pekáčku. První vrstva musí být omáčka na kterou poklademe plátky lasagní a tento postup opakujeme do vyčerpání omáčky, která musí být i vrstvou poslední. Posypeme strouhaným sýrem, zakryjeme alobalem a dáme do trouby vyhřáté na 180 stupňů péct na 30 minut. Poté alobal sundáme a ještě 10 až 15 minut dopékáme, aby zezlátl sýr.

Pozn. Použila jsem sušenou směs bylinek, která obsahuje tymián, majoránku, oregáno, petržel, šalvěj a bazalku, ale můžou být jakékoliv podle chuti. Cukr se přidává kvůli zvýraznění chuti rajčatového pyré.