ŠPENÁT – ZELENÁ PRO VAŠE ZDRAVÍ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Zelenina | Posted on 28-09-2010

Špenát pochází z oblasti Blízkého východu a centrální Asie. Zde se mu říkalo „aspanach“ a na polích bychom jej našli počátkem našeho letopočtu. Do Španělska se první sazeničky a semínka špenátu dostala kolem roku 1100, ale pěstování ve větší míře se rozšířilo až ve 14 století. Koncem 20.let minulého století se ze špenátu stala doslova kultovní záležitost a to způsobil kreslený hrdina Pepek námořník, kterému po špenátu narostly svaly a měl obrovskou sílu. Ne nadarmo se již v dávných dobách špenátu říkalo „král mezi zeleninou“.

Špenát není náročný na pěstování. Vyžaduje dobře hnojenou a mírně zásaditou půdu s přiměřenou zálivkou. Je možné jej sázet kdykoliv během roku a pokud chceme sklízet v létě, je potřeba zasadit rostlinky na jaře. Podle odrůdy vyrůstá špenát za 37-70 dní a lístky se musí trhat ještě před rozkvětem, aby se zachovaly všechny potřebné vitaminy a minerály.

Špenát obsahuje širokou škálu živin, ale mezi nejvýznamější patří množství vitaminů A, E a K. Také obsah vápníku, fosforu a draslíku není nezanedbatelný. Špenát je velmi chudý na tuk a to i díky tomu, že jej z 90% tvoří voda. Naopak je poměrně bohatý na bílkoviny. Najdeme v něm také velké množství luteinu a kyseliny listové, která částečně zabraňuje našemu organismu ve střebávání vápníku a železa. Abychom vstřebávání podpořili, doporučuje se spolu se špenátem konzumovat i potraviny bohaté na vitamin C. Dlouho se věřilo, že špenát je velice bohatý zdroj železa. Za tuto nepřesnost může vědec E.von Wolf, který v roce 1870 chybně posunul desetinnou čárku a tím zdesetinásobil obsah tohoto kovu v listech špenátu. Na tuto chybu se přišlo v roce 1937, ale i přesto se v mnohých publikacích uváděly nesprávné údaje až do 80.let. Špenát však obsahuje jen 3 mg železa a přitom doporučená denní dávka u dospělych je 15 mg a u těhotných žen je ještě zvýšena.

Špenát je možné koupit buď mražený nebo i čerstvý a to během celého roku. Pokud se rozhodnete pro nákup čerstvého špenátu, je potřeba obezřetně vybírat listy. Kvalitní listy musí mít tmavě zelnou barvu bez náznaku žloutnutí a nesmí být ovadlé. Vhodné je kupovat čerstvý špenát v igelitových fóliích. Tento špenát brzy ztrácí ze svého zdravého bohatství a nižší teploty nebo chlad mohou tento proces zastavit. Proto jsou celoročně k dispozici špenátové protlaky, ale i mažený krájený špenát nebo celé listy.

V kuchyni má špenát široké uplatnění a můžeme jej použít jako hlavní přísadu do salátů, na obložené chleby, jako přílohu či součást těsta, případně jako náplň. Vynikajícím, rychlým a levným jídlem jsou například brambory se špenátem, které můžeme i zapéct nebo špenát smíchaný s těstovinami a sýrem. Pamatujme, že čerstvý špenát vařením zmenší svůj objem a to až na desetinu. Nejšetrnější příprava je vaření v páře, kdy se zachová nejvíce důležitých živin. Díky školním jídelnám není tento druh zeleniny na předních místech v žebříčku vyhledávaných potravin a značná část lidí si díky nepovedeným úpravách výpěstovala ke špenátu odpor. Ovšem je možné špenát do jídla šikovně ukrýt a tou nejlepší fintou jsou různé zapékané pokrmy nebo zeleninové nákypy. Zkuste dát špenátu další šanci, aby si napravil reputaci a připravte ho třeba jako náplň do palačinek nebo z čerstvých lístů připravit zdravý salát.

KOŘENY A KŮRA

0

Posted by Lucasinka | Posted in Bylinky a koření | Posted on 28-09-2010

SKOŘICE – je sušená vnitřní vrstva kůry skořicovníku ceylonského, Cinnamonum zeylandicum. Skořice zrychluje krevní oběh a mírní zažívací obtíže. Podporuje bohaté a těžké vůně pokrmů, kterým dodává silnou příchuť. Je vhodná především do jablečných kompotů.

KURKUMOVNÍK (Curcuma longa) – je příbuzný se zázvorem. Používá se kvůli krásně žlutému barvivu, které může nahradit šafrán. Ve větším množství je kurkuma hořká a má tudíž určitý povzbuzující účinek na vylučování žluči. Kukrumu je možné koupit jak sušenou, tak i čerstvou. Oloupaný kořen vydrží v lednici a je možno z něj odkrajovat podle potřebí. Kurkuma je součístí směsí kari.

ZÁZVORNÍK LÉKAŘSKÝ – ZÁZVOR (Zingiber officinale) – je v Asii již po tisíciletí považován za univerzální všelék na většinu neduhů. Příznivě ovlivňuje trávení, zmírňuje zažívací obtíže a jeho užíváním lze předejít nevolnostem při jízdě autem. Snižuje riziko vzniku krevních sraženin, má protizánětlivé účinky, zmírňuje strnulost a bolesti. Dle některých studií má také protirakovinné účinky. Zázvor je neodmyslitelnou součástí asijské kuchyně a užívá se i na přípravu čaje. Je vhodný do nápojů, salátů, zapečených pokrmů, dezertů, dortů, sladkostí, ale také na chleba. Užívaná část rostliny není kořen, ale hlízovitě ztluštělé oddenky, které po oloupání můžeme vylisovat v lisu na česnek, nakrájet, nasekat nebo pokrájet na tenké plátky. Čerstvý zázvor vydrží v chladničce, avšak nesmí být v plastovém obalu. Oloupaný zázvor je možné i zamrazit a v případě potřeby nerozmražený nastrouhat. K sehnání je i zázvor sušený nebo nakládaný.

KŘEN SELSKÝ (Armoracia rusticana) – se u nás pěstuje již od 11. století. Snadno se množí a proto zplaněl po celé zemi. Kořen obsahuje ostře chutnající éterický olej a toto skvělé koření povzbuzuje krevní oběh a stimuluje činnost žaludku a střev. Křen je obzvláště chutný v kombinaci s červenou řepou, ale je vhodný i do omáček a zálivek. Kořen má i konzervační účinky a skvěle se tak hodí do zavařovacích nálevů. Použít můžeme jemně nasekané listy i květy, které mají méně palčivou chuť a skvěle ochutí saláty, omáčky i zálivky. Pokud nemáte rádi česnek, je možné jej ve všech receptech nahradit křenem.

BYLINKY II.

0

Posted by Lucasinka | Posted in Bylinky a koření | Posted on 26-09-2010

LIMETOVÉ LISTY – jsou silně aromatické lsity tropického stromu Citrus aurantifolia. Listy se užívají v asijské kuchyni stejně jako listy vavřínu.

LIBEČEK LÉKAŘSKÝ (Levisticum officinale) – je odolná bylina se zklidňujícími účinky, posiluje činnost žaludku a mírní plynatost. Bylina má silnou kvasnicovou vůni, připomínající celer. Má velmi silnou chuť, takže k ochucení polévky či pokrmu stačí pouze malý kousek listu. Roslina dokáže potlačit ostatní chutě.

MAJORÁNKA ZAHRADNÍ (Origanum majorana) – je rostlina příbuzná s dobromyslí, Má jemnou, trochu nasládlou chuť a příjemně vodí. Bylinka tiší bolesti a křeče a obsahuje velké množství ochranných látek, např. terpenů a flavonoidů. Majoránka je klasickým polévkovým kořením a lze ji použít stejně jako dobromysl do salátů, pokrmů z rajčat a na pizzy.

MÁTA (Mentha) – se velmi snadno rozrůstá a různé druhy máty se mezi sebou kříží. Existuje celá řada kultivarů – máta peprná (M.piperita), máta kadeřavá (M.spicata) a citronová (M.citrata) s citronovou a jablečnou vůní. Máty jsou bohaté na ochranné látky, např. terpeny a flavonoidy. Používáme ji na přípravu čaje a ke zdobení moučníků nebo nápojů.

DOBROMYSL OBECNÁ (Origanum vulgare) – má silnou, kořeněnou, trochu nahořklou chuť. Roste divocce po celé Evropě a lze ji snadno pěstovat. Bylina obsahuje velké množství ochranných látek, které mírní bolesti a křeče. Dobromysl je vhodné k ombinovat s bazalkou a hodí se do salátů, především do řeckého salátu, do pokrmů z rajčat a na pizzu.

PETRŽEL ZAHRADNÍ (Petroselinum crispum) – je rostlina velmi bohatá na živiny a obsahuje vysoké dávky flavonoidu apigeninu. Bylina povzbuzuje chuť k jídlu, má slabé močopudné a protizánětlivé účinky. Petržel zahradní s plochými listy má silnější chuť než petržel kadeřavá. Nadrobno nasekaná petržel pozvedne chuť veškerých pokrmů, salátů a polévek.

ROZMARÝNA LEKÁŘSKÁ (Rosmarinum officinalis) – znamená latinsky „mořská rosa“. Rostlina má čerstvou kafrovou chuť připomínající jehličí. Má pozitivní vliv na srdce a krevní oběh. Obsahuje mimořádné množství ochranných látek, např. flavonoidů a terpenů. Hodí se především k česneku a petrželi. Nepoužíváme však příliš velké množství byliny, protože její silná chuť pak přebije ostatní chutě. Rozmarýna je skvělé koření především do pokrmů z rajčat.

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ (Salvia officinalis) – má krásné modrozelené listy. Je to nenáročná trvalka a léčivá bylina. Listy vydávají silnou kořeněnou vůni a lze z nich připravit skvělý čaj. Šalvějový čaj má slabé povzbuzující účinky, je vhodný při bolesti v krku a snižuje pocení. Obsahuje velké množství ochranných látek, např. flavonoidů a terpenů.

TYMIÁN OBECNÝ (Thymus vulgaris) – roste divoce ve Středomoří a má skvělou aromatickou kořeněnou chuť. Má antibakteriální a ztišující účinky. Obsahuje vysoké procento ochranných látek, např. terpenů a flavonoidů. Tymián je spolu s petrželí, pažitkou a vavřínem součástí klasického francouzského bouquet garni. Existují různé kultivary, např. citronový tymián (Thimus cirtiodorus) s krásnou citronovou vůní. Tymián je vhodný do pokrmů z cibule, fazolí a hub a dodá chuť veškerým pokrmům z rajčat.

RUKEV BAHENNÍ (Rorippa nasturtium-aquaticum) – se dříve vyskytovala u vodních toků. Listy bohaté na živiny mají kořeněnou nahořklou chuť a jsou vhodné do salátů. Rukev lze snadno pěstovat. Když stonky ponoříme do nádoby s vodou, rostlina pustí kořínky a pak jí můžeme přesadit do hlíny.

ŠŤOVÍK KYSELÝ (Rumex acetosa) – roste na vlhkých loukách. Díky kyselé chuti je vhodný do salátů, omáček a polévek. Šťovík je nenáročná rychle rostoucí bylina.

ŽAMPIONOVÉ LASAGNĚ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Těstoviny | Posted on 23-09-2010

Budete potřebovat:
těstoviny lasagne, 350 g žampionů, 1 cibule, 3-4 stroužky česneku, 500 ml rajčatového pyré s bazalkou, 1 lžíce oleje, sůl, pepř, směs bylinek, chilli, cukr, strouhaný veganský tvrdý sýr

Postup:
Na oleji osmahneme drobně pokrájenou cibulku, přidáme plátky česneku a pokrájené žampiony. Promícháme a po chvíli přilijeme rajčatové pyré. Ochutíme cukrem, solí, pepřem, chilli a směsí sušených nebo čerstvých bylinek podle chuti. Necháme provařit a pak zacneme vrstvit do vymazaného nebo pečícím papírem vyloženého pekáčku. První vrstva musí být omáčka na kterou poklademe plátky lasagní a tento postup opakujeme do vyčerpání omáčky, která musí být i vrstvou poslední. Posypeme strouhaným veganským sýrem, zakryjeme alobalem a dáme do trouby vyhřáté na 180 stupňů péct na 30 minut. Poté alobal sundáme a ještě 10 až 15 minut dopékáme, aby povrch zezlátl.

Pozn. Použila jsem sušenou směs bylinek, která obsahuje tymián, majoránku, oregáno, petržel, šalvěj a bazalku, ale můžou být jakékoliv podle chuti. Cukr se přidává kvůli zvýraznění chuti rajčatového pyré.

RAJSKÁ POLÉVKA

0

Posted by Lucasinka | Posted in POLÉVKY | Posted on 22-09-2010

Budete potřebovat:
142 g rajský protlak, 1 l zeleninového vývaru, 3 bobkové listy, 200 ml rostlinného mléka, cukr,margarin nebo olej, mouka

Postup:
Z margarinu nebo oleje a mouky uděláme světlou jíšku, přidáme rajský protlak s bobkovým listem, zamícháme a přilijeme zeleninový vývar. Vaříme asi 15 minut a pak dochutíme solí a zjemníme rostlinným mlékem. Polévku můžeme podávat s vařenými těstovinami nebo jen tak.

BYLINKY I.

0

Posted by Lucasinka | Posted in Bylinky a koření | Posted on 21-09-2010

BAZALKA PRAVÁ (Ocimum basilicum) – je lahodná bylina, která nelépe chutná čerstvá. Je příbuzná s mátou a je velice bohatá na terpeny a flavonoidy. Má zklidňující účinky, tlumí křeče a usnadňuje trávení. Dnes v obchodě najdeme různé druhy bazalky, například limetovou, citronovou a skořicovou. Chutný je bazalkový čaj, který je vhodný k těstovinám a veškerým pokrmům z rajských jablek. V asijské kuchyni se používá druh bazalky s poněkud štiplavou chutí, která připomíná hřebíček. K nejchutnějším druhům patří bazalka thajská Siam-Queen s lékořicovou příchutí. Červená a řecká keříčková bazalka roste bujně a je velice dekorativní. Rady pro pěstování: K dostání jsou semena různých druhů, ale můžeme si koupit bazalku také v květináči a postupně ji sklízet. Daří se jí nejlépe při teplotě do 20 stupňů a vyžaduje hojnou zálivku s dostatkem živin. Zaštipováním výhonků se rostlina rozkošatí.

MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ (Melissa afficinalis) – má zklidňující účinky na nervy a srdce. Rostlina obsahuje velké množství ochranných látek, např. terpenů a flavonoidů. Meduňku lze snadno pěstovat a při doteku uvolňuje citronovou vůni. Vůně však snadno vyprchá a proto bychom rostlinu měli využívat čerstvou. Jemně posekané lístky meduňky jsou skvělým obohacením salátů a dezertů. Celé listy a větvičky vypadají velmi dekorativně a příjemně ochutí nápoje a ovocné bowle. Lístky můžeme na zimu zamrazit do ledových kostek.

KOPR VONNÝ (Anethum graveolens) – je starou kulturní bylinou patřící do stejné čeledi jako petržel, fenykl a mrkev. Používáme semena i listy. Semena podporují trávení a pomáhají při nadýmíní. Kopr je bohatý na ochranné látky, např. na terpeny a flavonoidy. Listy kopru můžeme zamrazit v nádobce a z ní pak podle potřeby odebírat. Je vhodný do salátů, olejů, omáček, teplých a zapečených pokrmů, ale také do polévek a nálevů.

PELYNĚK KOZALEC „ESTRAGON“ (Artemisia dracunculus) – patří k pelyňkovitým rostlinám. Bylina podporuje chuť k jídlu a má  příznivý vliv na zažívací trakt. Mladé lístky francouzského pelyňku (estragonu) jsou chutným kořením trochu nahořklé chuti. U nás běžný ruský pelyněk má úplně jinou chuť. Díky vysokému obsahu těkavých éterických olejů pouažíváme estragon čerstvý nebo zmražený. Je jednou z bylin patřící do francouzského bouquet garni. Pelyněk je klasickou bylinkou pro ochucení vinného octa a hořčice. Je vhodný do salátů, houbových a zapékaných pokrmů, polévek, omáček a do nálevu na nakládání okurek.

VOŇATKA CITRONOVÁ (Cymbopogon citratus) – je nazývána také jako citronella. Jedná se o tropickou rostlinu hojně užívanou v asijské, především thajské kuchyni. Chutí i vůní připomíná citron. Citronellu můžeme nahradit citronovou kůrou. Oloupeme vnější tuhou slupku a světlou měkkou část rostliny nakrájíme nebo nadrobno nasekáme a vaříme spolu s pokrmem. Ze zbytků lodyhy můžeme připravit lahodný čaj. Voňatku citronovou můžeme také zamrazit. Rady pro pěstování: Můžeme ji pěstovat i na okenním parapetu. Pokud dáme několik lodyh do jedné sklenky s vodou na dně, rostlina pustí kořínky. Řízky pak zasadíme do země a v létě můžeme dát rostlinu v květináči ven.

PAŽITKA POBŘEŽNÍ (Allium schoenprasum) – roste divoce na skalách a suchých loukách. PAŽITKA ČÍNSKÁ (Allium tuberosum) – má jemnou česnekovu příchuť. Obě rostliny jsou trvalky a můžeme je pěstovat na zahradě i v truhlíku. Pažitka je spolus petrželí, čechřicí vonnou a estragonem součástí klasické směsi koření fines herbes. Směs nadrobno pokrájené pažitky, petržele a kopru skvěle ochutí chléb spolu s plátky rajčat a bylinkovou solí.

KORIANDR SETÝ (Coriandrum sativum) – je jedním z nejstarších druhů koření. V asijské kuchyni se užívá čerstvý koriandr stejně jako u nás petržel. Dle milovníků koriandru pozvedne tato bylina chuť většiny pokrmů, především omáček a zálivek. Semena koriandru patří mj.do směsi koření kari. Mají jemnou a lahodnou vůni připomínající trochu vůni pomerančové kůry. Chuť nejlépe vynikne po rozemletí. Semena ztišují křeče a plynatost a podporují trávení.

SATUREJKA ZAHRADNÍ (Satureja hortensis) – patří do stejné čeledi jako máta a vyznačuje se pepřově štiplavou chutí. Dříve byla saturejka velmi běžným a oblíbeným kořením. Saturejku můžeme kombinovat se všemi druhy naťového koření. Působí proti nadýmání a podporuje trávení, takže ji užíváme především do pokrmů z fazolí, čočky a zelí.

KERBLÍK TŘEBULE (Anthriscus cerefolium) – se snadno pěstuje i rozmnožuje. Existuje i víceletá keříčkovitá odrůda kerblíku – čechřice vonná (Myrrhis odorata), kterou lze také snadno pěstovat. Kerblík povzbuzuje chuť k jídlu a čistí krev. Má silnou, trochu nasládlou vůni a chuťově připomíná anýz. Kerblík zvýrazní chuť jakékoli zeleniny i jiných druhů koření. Spolu s petrželí, estragonem a pažitkou je součástí francouzské bylinkové směsi fines herbes. Rostlina obsahuje těkavé aromatické látky, proto se doporučuje používat bylinu čerstvou, hluboce zmraženou nebo naloženou ve vinném octu. Mladé lístky jsou chutné i dekorativní především v salátech. Nadrobno nasekaný kerblík používáme místo petržele. Trpkou chuť polévky z kopřiv zmírníme přidáním kerblíku.

VAVŘÍN KRÁLOVSKÝ (Laurus nobilis) – neboli bobkový list je středomořská vytrvalá rostlina se stále zelenými listy. Staří Řekové zdobili vavřínovými věnci olympijské vítěze. Aromatické listy patří do francouzského bouquet garni. Čerstvé nebo sušené bobkové listy jsou vhodné do marinád a nálevů.

BYLINKY A KOŘENÍ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Bylinky a koření | Posted on 21-09-2010

V dnešní době je příprava pokrmů opravdovým potěšením díky zajímavým druhům koření ze všech koutů světa, které jsou již běžně k sehnání. Čerstvé bylinky dokážou pozvednout i ten nejobyčejnější pokrm. Silné aroma čerstvých bylin je se sušenými nesrovnatelné a navíc jsou čerstvé bylinky i pěknou ozdobou.

Bylinek si lidé cenili odjakživa. Po mnoho století bylo koření stejně cenné jako drahé kovy. Koření a bylinky byly využívány i kvůli léčivým vlastnostem. Ve středověku se rozšířilo používání bylinek z oblasti Středozemního moře do Skandinávie díky mnichům. Mniši si na bylinkách cenili především jejich léčebných vlastností.

Nyní se vědci stále více zabývají bylinkami a jejich protirakovinnými účinky. Jde především o látky zvané terpeny, které bylinkám dávají jejich charakteristickou vůni. Mnoho vědců provedlo výzkum některých koření, jako jsou chilli, zázvor a česnek, ale ochranné látky jsou nepochybně bohatě zastoupeny i v jiných druzích.

Většina bylinek a koření je bohatá na antioxidanty a také na vitaminy C a E. Obsahují také karotenoidy, flavonoidy, terpeny a minerály. Mohou mít protirakovinné účinky a pravděpodobně dokážou omezit růst již existujících nádorů. Hořké bylinky stimulují činnost ledvin. Některé bylinky jako je třezalka, meduňka nebo hloh také dokáží snižovat vysoký krevní tlak, jehož následkem bývá infakt nebo mrtice. I nízký tlak může být problém, protože bývá provázen slabostí, únavou nebo nedostatkem energie a většina lidí si stěžuje i na bolesti nebo točení hlavy při rychlém vstávání nebo dlouhém stání. Pro povzbuzení srdce se využívá třeba puškvorec nebo rozmarýn či levandule. Pro ty, kteří trpí migrénou by v kuchyni neměla chybět máta, zázvor, levandule, rozmarýn či prvosenka.

Bylinky je velice snadné vypěstovat i doma buď na zahrádce nebo i v květináčích za oknem. Nic nám tedy nestojí v cestě abychom měli po ruce stále čerstvé a krásně vonící bylinky, které nemusíme přidávat jen do jídla, ale můžeme si z nich připravit i výborný čaj, usušit je a uchovat nebo jimi třeba ochutit olej či ocet. Bylinky a koření se uplatňují také v aromaterapii, kde se jejich výtažky přidávají do masážních olejů nebo různých kosmetických přípravků.

L-KARNITIN NENÍ VHODNÝ JEN NA HUBNUTÍ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Stravování | Posted on 21-09-2010

Zvýšený příjem L-Karnitinu se doporučuje před zvýšenou fyzickou nebo pohybovou aktivitou, protože teprve potom má ty správné účinky. Je to způsobeno tím, že L-Karnitin souvisí s energetickým metabolismem.

L-Karnitin přenáší mastné kyseliny do mitochondií, což jsou části každé buňky, kterou lze nazvat dýchacím a energetickým centrem buňky. Karnitin pak dodává energii do srdce, svalů, jatek a buněk imunitního systému. Funguje také detoxikačně a pomáhá odstaňovat z těla škodlivé látky. Zjednodušeně řečeno – hlavní funkcí L-Karnitinu je oživit metabolismus, který se s věkem snižuje a člověk pak přežití a zajištění základních funkcí potřebuje stále méně kalorií. Metabolismus tuků je  pomalejší, bílkoviny ze svalů se ztrácejí, ubývá svalová hmota, která je nahrazována tukem. Stejně tak se snižuje i schopnost těla vytvářet si vlastní L-Karnitin a proto při snaze zhubnout pomocí pohybu je vhodné podávat tělu právě tuto spalující látku ve formě např. tabletek.

L-Karnitin zajistí větší výdrž při sportu a získání energie z tuků. Pomáhá při rekonvalescenci a zrychluje její průběh. Také dokáže zlepšit krevní oběh, zásobování svalů kyslíkem a zabraňuje zúčení cév při fyzické námaze. Také se doporučuje užívat L-Karnitin, pokud po zvýšené námaze trpíme únavou. Přísun karnitinu má dobrý vliv i na choroby srdečního svalu, diabetikům (a nejen jim) dokáže snížit hladinu lipidů v krvi. L-Karnitin neublíží ani dětem, může být užíván dlouhodobě bez vedlejších účinků. Předávkování nehrozí, nadmíra karnitinu se vyloučí ledvinami do moči jako je běžné u vitamínů rozpustných ve vodě.

L-Karnitin se vyskytuje především v tmavém mase a o něco horší je obsah v mase bílém. Relativně průměrným zdrojem je mléko a mléčné výrobky. Naopak rostlinné pokrmy neobsahují téměř žádný L-Karnitin. Tato látka je známá svým příznivým účinkem na tělesnou hmotnost. Pro tělo je to látka přirozená, ale aby organismus sám vyrobil pouhý 1 gram karnitinu, musí rozložit okolo 30 g svalové bílkoviny. Užívání tobolek, nápojů a prášků z účinnou látkou je proto na místě, zvlášť pokud pravidelně sportujeme. Spojení sportu a konzumace L-Karnitinu před fyzickou aktivinou je nutností, jinak se účinek nedostaví. Navíc při kombinaci s tučnějšími potravinami dokáže urychlit jejich spalování, zabránit usazování tuků v tělesné tkáni a snížit pocit hladu.

OKRA (IBIŠEK JEDLÝ)

0

Posted by Lucasinka | Posted in Zelenina | Posted on 21-09-2010

Jedná se o teplomilnou rostlinou původem z Indie či z Afriky. Známá byla již ve 2.tisícilení před naším letopočtem v Egyptě. Pěstuje se především v tropických a subropických oblastech.

Ibišek jedlý (Okra) má velké dlanité listy s pěti nepravidelnými cípy. Rostlina je oboupohlavní s krásně žlutými květy s výrazným „okem“, které vyrůstají v úžlabí listů. Plod je kuželovitá, podélně brázditá tobolka, která dorůstá od 6 do 20 cm. Plody neboli tobolky se sklízejí mladé zhruba 5 den po odkvětu. Jsou velmi křehké, slizovité, asi 5 – 6 cm dlouhé. Jsou porostlé jemnými chloupky a v některých zemích bývalé jugoslávie se suší nebo konzervují. Naopak v USA se zamrazují. V České republice okra spolehlivě plodí pouze pod fóliovými kryty nebo ve vinorodých oblastech.

Ibišek jedlý – Okra obsahuje velké množství látek, které jsou příznivé na zažívací trakt. Sklizené tobolky mají malou energetickou hodnotu a i proto jsou velmi vhodné pro různé redukční diety. Pro kuchyňské využití jsou vhodné mladé tobolky, které jsou křehké a jemné, a uvnitř musí zůstat slizovité a bez semen. Obsahuje zhruba 3% bílkovin, 7% tuků a asi 1% minerálních látek, z čehož je až 30% vitaminu C. Okra obsahuje také draslík a vápník.

Velmi mladé tobolky se mohou jíst i čerstvé v různých salátek nebo se studenými omáčkami. Můžeme je ale také sušit, zamrazovat nebo konzervovat v různých nálevech. Pokud se rozhodneme okru smažit, je potřeba nejprve odříznout špičky a stonky a takto připravené tobolky asi 10 minut povařit v osolené vodě. Pak je necháme okapat a před smažením je dobře osušíme. Abychom předešli převaření nebo zeslizovatění tobolek, doporučuje se přidat trochu citronové šťávy. Tato zelenina je známá především v indické a turecké kuchyni, kde z ní připravují polévky nebo různé dušené a zapékané přílohy. V Indii se z ní připravuje například zeleninové jídlo bhindi, bhagee a je přílohou ke kari. Nedoporučuje se okru vařit v železných, mosazných nebo měděných pávních, protože pak ztrácí barvu.

JOGURTOVO-OVESNÁ KAŠE S OVOCEM

0

Posted by Lucasinka | Posted in Kaše | Posted on 20-09-2010

Budete potřebovat:
5 lžic rostlinného bílého jogurtu, 3 lžíce ovesné kaše (dopředu připravené), 1 lžička třtinového cukru, ovoce – čerstvý fík, banán a nektarinku

Postup:
Rostlinný jogurt smícháme se studenou ovesnou kaši, přidáme cukr a dužinu z fíku. Promícháme a postupně plníme skleničku nebo misku. Na první vrstvu poklademe kolečka banánu a navršíme druhou vrstvu. Na to dáme na kousky pokrájenou nektarinku a zakryjeme poslední vrstvou. Ozdobíme použitým ovocem a ihned podáváme.

Pozn. Výborná, sytá a zdravá snídaně. Ovoce je možné použít jakékoliv. Místo fíku je možné přidat třeba rozmixovane jahody, maliny nebo i banán. Doporučuji používat jen měkké ovoce.