TYPY A DRUHY SALÁTŮ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Zelenina | Posted on 12-08-2010

Salát má dva významné léčebné účinky. První je díky antioxidantům, např. karotenoidu a druhý ochranný díky luteinu. Pokud do své stravy zařadíte saláty, uděláte hodně pro své zdraví. Saláty totiž snižují riziko kardiovaskulárních chorob a zřejmě mají i protirakovinné účinky. Všechny hořké druhy salátů povzbuzují funkce jater a usnadňují trávení. Saláty jsou většinou nejlepší v syrovém stavu a jsou tak skvělým zdrojem kyseliny listové a vitamínů řady B, které se při vyšších teplotách znehodnocují. Saláty obsahují i vitamín E a minerální látky, především draslík, vápník, hořčík a železo.

Mezi nejznámější druhy patří:

Baby salát – je vyšlechtěný římský salát, který získal znacnou oblibu. Má podstatně menší listy než ledový salát a je mnohem chutnější
Salát Castel Franco – je to velmi krásná rostlina, zbarvená různými odstíny od růžové po zelenou. Pochází z Itálie, kde se nazývá také rosé. Je chuťově bohatý a lahodný.
Endivie – pěstují se po dobu dvou let a vyznačuje se světlými kompaktními kadeřavými listy hořké chuti. Endivie je bohatým zdrojem flavonoidů a je chutná jak syrová v salátech, tak i ve vařených, zapékaných nebo gratinovaných pokrmech.
Eskariol – salát příbuzný s endiví, který má hořkou příchuť.
Frisée – jedná se o kadeřavý kultivar endivie se štíhlými, pěkně tvarovanými lístky hořké chuti. Stejně jako endivie byl vyšlechtěn z čekanky.
Hlávkový salát – tento salát je bohatý na betakaroten a lutein.
Listový salát – jedná se o kultivar hlávkového salátu, který lze sklízet postupne.
Ledový salát – stejně jako salát listový je i tento kultivarem hlávkového salát. Křupavé listy jsou pevně srostlé a vyznačují se dlouhou trvanlivostí.
Lollo rosso – tento kultivar hlávkového salátu se vyznačuje nahořklými, červenohnědými křupavými a poněkud ztluštělými listy.
Polníček – salát je velmi křehký s drobnými lístky a ořechovou příchutí. Prodává se v malých svazeččích s asi 3-5 cm dlouhými lístky.
Římský salát – má dlouhé velké a křupavé listý a je součástí oblíbeneho salátu Ceasar.
Čekanka Rossi – barvou i konzistencí připomíná malé hlávky červeného zelí. Má dekorativní hořké listý, které jsou vhodné do míchaných salátů.
Roketa – má skvělou, trochu kořeněnou příchuť. V poslední době si získává velkou oblibu. V Evropě se pěstovala již od středověku. Je velmi nenáročná na pěstování a proto je vhodná i pro balkonové truhlíky. Je poměrně odolná vůči chladu.

Mangold – tento salát existuje v mnoha barevných variantách. Je příbuzný s červenou i cukrovou řepou. Je nenáročný na pěstování a je bohatý na vitamíny C a E, karoteny, kyselinu listovou, hořčík a železo. Mangold je otužilá rostlina, kterou můžeme sklízet i v listopadu. Mladé listy jsou vhodné do salátů, starší se připravují jako špenát a stonky se používají do polévek nebo zapékaných pokrmů.
Řapíkatý celer – jedná se o středomořskou kulturní rostrlinu užívanou jako lék i potrava. Ve srovnání s příbuzným bulvovým celerem má jemnější chuť. Celer má močopudné účinky a obsahuje vysoké dávky draslíku a flavonoidů.

Špenát – je příbuzný s červenou řepou. Je velmi bohatý na živiny, především na karoten, kyselinu listovou, vitaminy B, C, E, vápník, draslík, hořčík, železo a antioxidant lutein. Obsahuje také kyselinu šťavelovou. Hodí se do většiny pokrmů. Můžeme ho osmahnout s česnekem, použít do polévek, do dušených a zapékaných pokrmů. Mladé lístky špenátu jsou vhodné do salátů

Write a comment

You must be logged in to post a comment.