NEJEN Z PŠENIČNÉ MOUKY SE DÁ PÉCT A VAŘIT

0

Posted by Lucasinka | Posted in Ostatní | Posted on 30-08-2010

Pšeničná mouka je nejpoužívanější moukou v české kuchyni. V poslední době se rozšiřuje i používání jiné mouky, kde základem není pšenice, ale jiné obilí nebo jiné surovin. Tyto změny vedou ke zdravější výživě, změnám ve stravovacích zvycích a také ke změně v doposud používaných receptech. Protože nabícka je v dnešní době široká, představíme si na následujících řádcích známější i méně známé druhy.

Mouky z obilovin

Základní surovinou jsou zrna. Zde se jedná především o mouku žitnou, kukuřičnou, ovesnou a pohankovanou. K těmto moukám přidáváme ještě špaldovou mouku, ačkoliv se vlastně jedná o mouku pšeničnou.

Žitná mouka – od pšeničné se rozezná již podle barvy. Není zcela bílá, ala má našedlý nádech. Tato mouka se hodí především k přípravě chleba nebo drobnějšího pečiva pečeného z chlebového těsta. Pečeme je buď pouze z žitné mouky, nebo je možné ji smísit i s pšeničnou moukou, která zvyšuje objem upečeného těsta. Ze žitné mouky se kdysi pekly i perníky, ale pro domácí perníčky je zvykem používat většinou jen mouku pšeničnou, případně směs těchto dvou mouk.

Kukuřičná mouka – používání této mouky není příliš rozšířeno, ale je možné ji vyzkoušet do směsí na pečivo a na pečení různých slaných i sladkých placek nebo lívanců. Tato mouka se však nehodí pro těsta na moučníky.

Ovesná mouka – se zřejmě samostatně ani neprodává. Nahrazují ji ovesné vločky, které můžeme využít do slaných i sladkých moučníků, na vaření kaší, do palačinek, lívanců a nákypů. Vločky můžeme rozmixovat nebo rozemlít a použít je jako ovesnou mouku, kterou pak přidáme do směsí na chléb, pečivo nebo s ní zahušťujeme polévky či omáčky.

Pohanková mouka – má poměrně vysoký obsah bílkovin a minerálnách látek. Na pečení se využívá především na vlastní domácí pečivo. Z pohankové mouky můžeme připravovat těsta na různé smažené lívanečky, palačinky nebo jiné placky a to jak slané tak i sladké. Dříve se z pohankové mouky vařila především kaše, kterou je možné podávat jako samostatné jídlo nebo přílohi. Z této kaše se dají připravovat různé zapékané nákypy.

Špaldová mouka – se mele ze staršího a kdysi hojně pěstovaného druhu pšenice – špaldy. Ta postupně ustoupila výnosnějším odrůdám. Nyní se tato mouka vrací na trh a podle moderní medicíny má pozitivní účinky na imunitní systém. Je možné ji koupit většinou jen v obchodech se zdravou výživou a použití je zcela stejné jako u mouky pšeničné.

Luštěninové mouky

Mezi luštěninovéh mouky patří především mouka sójová a cizrnová.

Sójová mouka – je vyráběná z pražených sójových bobů. Pro samostatné pečení se nepoužává, ale výjimku mohou tvořit některé diety. V omezeném množství se přidává do pšeničné mouky nebo jiných moučných směsí, protože obsahem bílkovin zvyšuje výživovou hodnotu pečiva nebo jiného moučného jídla. Pokud je ovšem sójové mouky příliš, je pečení o něco těžší.

Cizrnová mouka – je využívána především v asijských zemích, kde se mouka mele z cizrny. Můžeme ji najít v receptech pod názvem besan. Cizrnová mouka smíchaná s pšeničnou se používá na pečení nekvašeného chleba nebo se přidává do nejrůznějších pekařských produktů.


Write a comment

You must be logged in to post a comment.