LAHODNÝ JABLEČNÝ KOLÁČ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Koláče | Posted on 31-08-2010

Budete potřebovat:
4-5 větších kyselých jablek, 150 ml citronové vody, suchého cidru nebo bílého vína, 5-7 lžic třtinového cukru, 1 lžička bramborové moučky, 0,5 lžíce vody, 300 ml ovesných vloček, 75-100 g másla, 1 vejce

Postup:
Jablka oloupeme a pokrájíme na dílky. Dáme je do hrnce, zalijeme citronovou vodou (cidrem nebo vínem) a rozvaříme je na hustou kaši. Ochutíme 2-4 lžícemi třtinového cukru. Bramborovu moučku smíchíme s vodou a přilijeme k jablkům. Vše přivedeme k varu a pak stáhneme z ohně. Připravíme si vrchní vrstvu smícháním ovesných vloček, 3 lžic cukru, vajíčka a másla. Propracujeme nejlépe rukama a chvíli necháme odstát. Mezitím vlijeme jablečnou směs do vymazané, nebo pečícím papírem vyložené, formya na vrch klademe vrchní vrstvu z ovesných vloček. Klademe ji co nejtěsněji k sobě, aby na povrchu vytvořila křupavou krustu. Pečeme v troubě na 180 stupňů asi 30 minut.

Pozn. Vrchní vrstvu můžeme rozmixovat. Místo 100 g ovesných vloček můžeme přidat stejné množství mletých (sekaných) ořechů. Koláč můžeme jíst teplý i studený.

Jablečná směs

Navršení vrchní vrstvy na jablečnou směs

Po upečení

OVOCNÉ KNEDLÍKY

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sladká jídla | Posted on 31-08-2010

Budete potřebovat:
250 g polotučného měkkého tvarohu, 2 vajíčka, 1,5 hrsti ovesných vloček, špetka soli, hladká mouka, ovoce

Postup:
V míse rozmícháme tvaroh s vajíčkama, přidáme ovesné vločky, sůl a postupně přisypáváme mouku. Těsto propracujeme a když se lepí, přisypeme mouku. Těsto by mělo být pevné, tvárné a nemělo by se lepit na stěny mísy. Poté si vždy kousek těsta uždibneme, prstama ho roztáhneme a doprostřed dáme ovoce. Pak vše pevně zabalíme a takto připravené knedlíky vkládáme do vroucí vody. Opatrně zamícháme vařečkou, aby se nepřichytli ke dnu a jakmile vyplavou, vaříme ještě asi 5 minut. Pak je vyndáme a můžeme servírovat s bílým nebo ovocným jogurtem, kysanou smetanou nebo měkkým tvarohem.

Pozn. Použila jsem čerstvé jahody, ale lze použít jak ovoce čerstvé, tak i mražené. Místo jogurtu můžeme knedlíky polít svařeným ovocem.

JABLKA

0

Posted by Lucasinka | Posted in Ovoce | Posted on 31-08-2010

Jablka jsou nejběžnějším ovocem a jeho barva a tvrdost slupky určují typ odrůdy. Je možné koupit jablka žlutá, zelená, ale i červená nebo žíhaná. Rozlišujeme tři hlavní druhy podle doby sklizně a to letní, podzimní a zimní.

Sušená jablka, označované jako křížaly, prospívají našemu trávicímu traktu. Čerstvá jablka obsahují velké množství vitaminu C a také látky, které napomáhají lidskému organismu snižovat riziko rakoviny. Říká se, že dvě čerstvá jablka denně dokáží upravit náš metabolismus a chrání mozek před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Jablka neobsahují skoro žádné bílkoviny, naproti tomu mnoho vody, ale málo cukrů. Plody jsou bohaté na stopové prvky jako je draslík, který je nezbytný pro správné vyvážení vody, pro přenos nervových podnětů, funkci střev a činnost svalů. Jablka také snižují krevní tlak, cholesterol a hladinu krevních tuků. Posilují imunitní systém, krevní oběh a také srdce. Dokáží stabilizovat hladinu cukru v krvi, zlepšují činnost střev a normalizují mikroflóru ve střevech. Slupka obsahuje nenasycené mastné kyseliny, hořčík, karoteny a železo. Jablka obsahují kromě vitaminu C také vitaminy B a to především B1, B2, B6 a B12. Také obsahují vitaminy A, E a K, kyselinu pantotenovou, kyselinu listovou, niacin, biotin a cholin.

Využítí jablek je bohaté a konzumovat je můžeme buď čerstvé nebo sušené. Pokud z jablek odstředíme šťávu, získáme velké množství vlákniny, vitaminů, minerálů a přírodního cukru v jedné sklenici. Pomocí destilace lze i z jablek získat pálenku, tzv. jabkovici. Z čerstvých jablek můžeme připravovat kompoty, džemy, marmelády a také je přidávat do koláčů , závinů nebo buchet. Připravují se z nich výtečná jablečná povidla a vyrábí  mošty i džusy.  Jablka slouží i jako aroma do jiných jídel, jako jsou kečupy nebo přesnídávky. Při tepelné úpravě ztrácí jablka až 70% vitaminu C, proto se doporučuje konzumovat jablka spíše syrová.

Jablka také obsahují pektin, který váže v žaludku tuky a cholesterol a napomáhá jejich snadnějšímu vylučování. Ve srovnání s ostatními druhy ovoce je obsah pektinu v jablku vysoký – až kolem 1 %.  Kdo si hlídá linii, najde v jablkách spolehlivou oporu díky malému množství kalorií.  Pokud trpíte problémy se spaním, může určitou pomoc v nouzi poskytnout jedno jablko, sklenka moštu nebo jablečný čaj před spaním. Častou příčinou nočního probouzení je totiž pokles hladiny krevního cukru. Díky ovocnému cukru v jablku zůstává obsah cukru v krvi delší dobu konstantní. Vitaminy skupiny B, hořčík a různé další rostlinné látky mají zase uklidňující účinek na nervy a tím pomáhají při usínání.

FAZOLOVÝ HRNEC S KUKUŘICÍ

0

Posted by Lucasinka | Posted in Luštěniny | Posted on 30-08-2010

Budete potřebovat:
1 konzerva drcených rajčat, 1 konzerva kukuřice, 1 konzerva červených fazolí, mražené nebo konzervované zelené fazolové lusky, 1 kostka zeleninového vývaru, 0,5 lžičky čerstvé bazalky, 1 lžička cukru, 1 stroužek česneku, chilli, paprika

Postup:
Do hrnce dáme drcená rajčata, fazole, utřený stroužek česneku, kostku vývaru, cukr a trochu vody. Uvedeme do varu a pak přidáme okapanou kukuřici, fazolové lusky, ochutíme bazalkou a chilli a několik minut lehce podusíme. V případě potřeby můžeme zahustit strouhanou bramborou. Podáváme s kuskusem nebo pečivem.

NEJEN Z PŠENIČNÉ MOUKY SE DÁ PÉCT A VAŘIT

0

Posted by Lucasinka | Posted in Ostatní | Posted on 30-08-2010

Pšeničná mouka je nejpoužívanější moukou v české kuchyni. V poslední době se rozšiřuje i používání jiné mouky, kde základem není pšenice, ale jiné obilí nebo jiné surovin. Tyto změny vedou ke zdravější výživě, změnám ve stravovacích zvycích a také ke změně v doposud používaných receptech. Protože nabícka je v dnešní době široká, představíme si na následujících řádcích známější i méně známé druhy.

Mouky z obilovin

Základní surovinou jsou zrna. Zde se jedná především o mouku žitnou, kukuřičnou, ovesnou a pohankovanou. K těmto moukám přidáváme ještě špaldovou mouku, ačkoliv se vlastně jedná o mouku pšeničnou.

Žitná mouka – od pšeničné se rozezná již podle barvy. Není zcela bílá, ala má našedlý nádech. Tato mouka se hodí především k přípravě chleba nebo drobnějšího pečiva pečeného z chlebového těsta. Pečeme je buď pouze z žitné mouky, nebo je možné ji smísit i s pšeničnou moukou, která zvyšuje objem upečeného těsta. Ze žitné mouky se kdysi pekly i perníky, ale pro domácí perníčky je zvykem používat většinou jen mouku pšeničnou, případně směs těchto dvou mouk.

Kukuřičná mouka – používání této mouky není příliš rozšířeno, ale je možné ji vyzkoušet do směsí na pečivo a na pečení různých slaných i sladkých placek nebo lívanců. Tato mouka se však nehodí pro těsta na moučníky.

Ovesná mouka – se zřejmě samostatně ani neprodává. Nahrazují ji ovesné vločky, které můžeme využít do slaných i sladkých moučníků, na vaření kaší, do palačinek, lívanců a nákypů. Vločky můžeme rozmixovat nebo rozemlít a použít je jako ovesnou mouku, kterou pak přidáme do směsí na chléb, pečivo nebo s ní zahušťujeme polévky či omáčky.

Pohanková mouka – má poměrně vysoký obsah bílkovin a minerálnách látek. Na pečení se využívá především na vlastní domácí pečivo. Z pohankové mouky můžeme připravovat těsta na různé smažené lívanečky, palačinky nebo jiné placky a to jak slané tak i sladké. Dříve se z pohankové mouky vařila především kaše, kterou je možné podávat jako samostatné jídlo nebo přílohi. Z této kaše se dají připravovat různé zapékané nákypy.

Špaldová mouka – se mele ze staršího a kdysi hojně pěstovaného druhu pšenice – špaldy. Ta postupně ustoupila výnosnějším odrůdám. Nyní se tato mouka vrací na trh a podle moderní medicíny má pozitivní účinky na imunitní systém. Je možné ji koupit většinou jen v obchodech se zdravou výživou a použití je zcela stejné jako u mouky pšeničné.

Luštěninové mouky

Mezi luštěninovéh mouky patří především mouka sójová a cizrnová.

Sójová mouka – je vyráběná z pražených sójových bobů. Pro samostatné pečení se nepoužává, ale výjimku mohou tvořit některé diety. V omezeném množství se přidává do pšeničné mouky nebo jiných moučných směsí, protože obsahem bílkovin zvyšuje výživovou hodnotu pečiva nebo jiného moučného jídla. Pokud je ovšem sójové mouky příliš, je pečení o něco těžší.

Cizrnová mouka – je využívána především v asijských zemích, kde se mouka mele z cizrny. Můžeme ji najít v receptech pod názvem besan. Cizrnová mouka smíchaná s pšeničnou se používá na pečení nekvašeného chleba nebo se přidává do nejrůznějších pekařských produktů.


TOFU – DOMÁCÍ VÝROBA

0

Posted by Lucasinka | Posted in Domácí výroba | Posted on 29-08-2010

Budete potřebovat:
300 ml suchých sojových bobů, voda na namočení + dva litry na vaření, syřidlo (75 ml citronové šťávy nebo octa a 200 ml teplé vody)

Postup:
1. Sojové boby necháme 10-12 hodin nabobtnat při pokojové teplotě, poté slijeme vodu a boby propláchneme.

2. Boby rozmixujeme za postupného přidávání trocha vody tak, aby se nám vytvořila hladká kaše. 3. Ve velkém hrnci uvedeme do varu 2 litry vody a poté vlijeme sojovou kaši. Během varu neustále mícháme hmotu ode dna a když se začne tvořit pěna, stáhneme z ohně a necháme zakryté pokličkou 5-10 minut stát. Poté znovu uvedeme za stálého míchání do varu.

4. Přes větší síto dáme látku a položíme na další hrnec. Sojovou hmotu procedíme, látku zatočíme a vymačkáme všechno mléko. To pak za stálého míchání uvedeme do varu a necháme na slabém plameni povařit cca 5 minut. 5. Vinný (jablečný) ocet nebo citronovou šťávu rozpustíme ve 200 ml teplé vody (vznikne syřidlo). Hrnec se sojovym mlékem stáhneme z plotny, rychle zamícháme u dna na každou stranu pětkrát a pak pomalu vlijeme třetinu syřidla. Vařečkou opět promícháme pětkrát na každou stranu a opatrně, po celé ploše, rozlijeme další třetinu syřidla. Přikryjeme pokličkou a necháme stát a srážet se asi 5 minut. 

6. Do hrnce dáme velký cedník tak, aby u dna přidržel sraženinu, a naběračkou odebereme většinu tekutiny. 

7. Menší cedník dáme přes mísu, rozprostřeme přes něj čistou látku, sraženinu vylovíme pomocí dírkované naběračky a dáme ji do látky. Tu pak stáhneme do uzlíčku a hmotu vymačkáme. Přes tofu položíme plochou nádobu a zatížíme ji (např. zavřenou sklenicí s vodou). Tofu lisujeme asi 5 minut, pak látku rozvineme a znovu stočíme do uzlíku. Tofu lisujeme 20-60 minut (čím déle se sýr lisuje, tím má pevnější konzistenci).

8. Poté vložíme tofu pomocí naběračky do velké nádoby s vodou a necháme jej tam zhruba 10 minut.

9. Tofu skladujeme ve sklenici s vodou v chladničce a vodu občas vyměníme. Takto nám v ledničce vydrží 7-10 dní. 

MLÉKO A SÝRY

0

Posted by Lucasinka | Posted in Ostatní | Posted on 29-08-2010

Mléko obsahuje plnohodnotné bílkoviny, je bohaté na vápník, vitaminy A, D a vitaminy řady B včetně B12, na jód a stopové množství selenu. Přesto je kravské mléko předmětem mnoha diskuzí..

Kravské mléko

Šlechtěné a speciálními krmivy živené krávy dnes mají ve srovnání se staršími rasami mnohem vyšší dojivost. Jediná kráva dokáže nadojit 6000 – 8000 litrů mléka za rok. Aby kráva mohla tvořit mléko, musí se jednou za rok otelit. Polovina telat jsou býčci a většina z nich skončí na jatkách. Produkce mléka tak nevyhnutelně znamená i produkci masa. Mléko obsahuje především nasycené tuky a mnozí vědci se shodují v názoru, že je hlenotvorné. Mnozí lidé trpí alrgií na mléko a mléčné výrobky.

Jak se mléko zpracovává?

Ihned po dojení se mléko chladí a začne proces jeho průmyslového zpracování. Napřed se mléko odstředí, tj. oddělí se mléko od smetany. Poté proběhne standardizace, která zaručí, že každý druh mléčného výrobku obsahuje předepsané procento tuku. Poté se mléko na 15 minut zahřeje na 75 stupňů (tzv.pasterizace). Během tohoto procesu dochází k tzv.homogenizaci mléka, což znamená, že působením tlaku dojde k rozptýlení tuků na malé částečky. Po zchlazení se mléko plní do papírových obalů, jejichž vnitřek je vybaven plastovou fólií. Mléko se tedy ke spotřebiteli dostane až několik dní po dojení.

Kysané mléko – vzniká biologickou aktivací mléka sterilizovaného pasterizací. Kysané mléko je mnohem snáze stravitelné než běžné mléko. Kyselina mléčná a bakterie mléčného kvašení příznivě působí na trávící trakt. Při konzumaci běžných kysaných produktů přežije cestu trávicím traktem do tlustého střeva pouze jedna bakterie z deseti, avšak mnohé speciální kysané výrobky, např. acidofilní mléko, obsahují jiný typ mléčného kvašení, které jsou běžně obsaženy v lidském střevě. V případě acidofilních bakterií přežije cestu trávicím traktem do tlustého střeva devět bakterií z deseti. Tyto acidofilní výrobky jsou obzvlášť vhodné pro jedince trpící zažívacími potížemi a pro jedince s porušenou střevní mikroflórou. Kysané výrobky jsou skvělé do zálivek, kysaná smetana a bílý jogurt se hodí do většiny omáček.


Sýry

Z 10 kg mléka se vyrobí 1 kg sýra . Při výrobě veškerých sýrů se mléko zahřeje na teplotu 30 stupňů, pak se naočkuje bakteriemi mléčného kvašení a přidá se syřidlo. Tyto látky způsobí ztvrdnutí sýra. Syřidlo lze vyrábět syntetickym ale nejčastěji se používá syřidlo získané z žaludku telat. Mléčná sraženina se poté zpracovává různými způsoby. Každý sýr získá svůj osobitý charakter dobou zrání a způsobem skladování. Do většiny sýrů se navíc přidávají různé příměsi a stabilizátory, např. kaliumnitrát, natriumnitrátm natriumbenzoátm hypochlorid a kaliumsorbát a pro získání potřebné konzistence také kaliumchlorid a natriumfosfát. Existují drihy sýrů s minimálním množstvím příměsí nebo zcela bez nich, jako např. tvaroh, ementál, ovčí a kozí sýr.

Ovčí sýr – původně vyráběli z ovčího mléka v horách řečtí pastýři. Čerstvý sýr feta je hrudkovitý a vyzrává ve vlastní syrovátce. Když je sýr starší, suší se a solí. Kromě soli žádné další příměsi neobsahuje. Mnohé sýry typu feta se dnes však vyrábějí z kravského mléka a postrádají tak svou charakteristickou, trochu nakyslou chuť, typickou pro sýry z ovčího mléka. Existují i sýry feta vyrobené z kozího mléka.

Pecorino – zahrnuje několik druhů italských sýrů vyráběných z ovčího mléka. Vyzrálé sýry připomínají parmazán, ale jsou slanější a často se používají do omáčky pesto.

Kozí sýr – se francouzsky nazývá chévre a má zvláštní ostrou chuť. V závislosti na stáří může být čerstvý a měkký nebo hrudkovitý a suchý. Pokud je sýr opravdu mladý, lze ho roztírat jako pomazánku, ale zráním získává pevnější konzistenci. Kozí sýr se stejně jako ovčí hodí k většině pokrmů, do salátů, ragú, gratinovanch pokrmů, případně je můžeme grilovat vcelku.

KOPROVÁ OMÁČKA

0

Posted by Lucasinka | Posted in Omáčky | Posted on 29-08-2010

Budete potřebovat:
40 g másla, 4 lžíce hladké mouky, 1 litr mléka, 4-5 lžic sušeného kopru, 1 kostka zeleninového vývaru, cukr a ocet na dochucení

Postup:
V hrnci uděláme z másla a mouky jíšku, kterou zalijeme mlékem. Vsypeme kopr a vše přivedeme za stálého míchání k varu. Přidáme kostku vývaru a necháme provařit asi 10 minut. Pak dochutíme cukrem a octem a podáváme s knedlíkem, bramborem a vařeným vajíčkem.

Pozn. Je možné použít i kopr sterilovaný – usnadní nám dochucování. Ocet můžeme nahradit citronovou šťávou.

KOŘENĚNÝ PANEER SE SALÁTEM

0

Posted by Lucasinka | Posted in Sýry | Posted on 27-08-2010

Budete potřebovat:
200-230 g paneeru, 4 lžíce oleje, 3 stroužky česneku, koření Kashmiri Masala, zelenina (ledový salát, červená paprika, okurka, kukuřice, ředkvičky), mozzarella

Postup:
V míse smícháme olej, rozetřený česnek a koření Kashmiri Masala. Paneer nakrájíme na menší kostičky, vložíme do marinády a necháme v chladu alespon 2 hodiny. Pak paneer i s marinádou přendáme na plech vyložený pečícím papírem a pečeme při 200 stupních asi 10-15 minut (dokud paneer nezezlátne).  Mezitím připravíme zeleninový salát pokrájením a smíchíním veškeré zeleniny a natrháme do něj mozzarellu. Paneer podáváme se zeleninovým salátem a pečivem.

Pozn. Paneer (Panir) můžeme nahradit Tofu natural. Paneer i koření Kashmiri Masala jsou používány především v indické kuchyni.

KEFÍROVÁ BUCHTA

0

Posted by Lucasinka | Posted in Koláče | Posted on 27-08-2010

Budete potřebovat:
1 hrnek kefíru, 1,5 hrnku hladké mouky, 0,5 hrnku oleje, 0,5 hrnku třtinového cukru, 2 vejce, 1 lžíce prášku do pečiva, kakao

Postup:
V kefíru rozšleháme vajíčkam a olej, přisypeme cukr a nakonec mouku s práškem do pečiva. Půl těsta vlijeme do pečícím papírem vyložené formy a druhou půlku obarvíme kakaem. Tu pak nalijeme na světlou část a lžící opatrně promícháme. Pečeme ve vyhřáté troubě na 170 stupňů asi 45-50 minut (zkusíme špejlí).